Co přesně však činí Finsko tak spokojeným národem a co se z jeho úspěchu můžeme naučit? A jak dopadla Česká republika?
Jak se měří štěstí?
Zpráva o světovém štěstí se opírá o údaje pocházející především z amerického Gallupova institutu, které analyzuje tým vedený Oxfordskou univerzitou. Studie se účastní více než 143 zemí a území, jejichž občané jsou žádáni, aby ohodnotili svou životní spokojenost na stupnici od nuly do desíti, přičemž desítka představuje jejich nejlepší možný život. Tato hodnocení, zprůměrovaná za poslední tři roky, jsou základem pro sestavení žebříčku.
Na celkovém hodnocení spokojenosti se podílí šest klíčových faktorů: sociální podpora, příjem, zdraví, svoboda, štědrost a absence korupce. Ačkoli prosperita často koreluje s vyšší úrovní štěstí, zpráva odhaluje, že štěstí je ovlivněno širší škálou faktorů včetně očekávané délky života, sociálních vazeb, osobní svobody a úrovně korupce v dané zemi.
Finsko: Model spokojenosti
Nejšťastnější zemí světa 2024 se stalo Finsko. Navzdory chladnému podnebí a dlouhým, temným zimám Finové uvádějí průměrnou hodnotu štěstí osm bodů z deseti. Ke spokojenosti přispívá několik faktorů, například úchvatná příroda, obdivuhodná polární záře, nízká míra kriminality a výjimečný systém zdravotní péče, který je kvalitní a široce dostupný. Vše dohromady vytváří pocit bezpečí a pohody, který prostupuje celou finskou společností.
Severní Evropa: Ráj na Zemi
Také severští sousedé Finska jsou na tom výjimečně dobře. Na druhém místě je Dánsko, na třetím Island a na čtvrtém Švédsko. Země mají několik společných charakteristik včetně silných systémů sociální podpory, vysoké úrovně osobní svobody a transparentní správy věcí veřejných, které jsou rozhodující pro podporu šťastného obyvatelstva.
Překvapivé umístění
První pětku uzavírá Izrael, což může některé překvapit vzhledem ke složité politické situaci v zemi. Zpráva však bere v úvahu údaje za poslední tři roky, což může vysvětlovat vysoké umístění Izraele. Navzdory problémům zažívají Izraelci silný pocit sounáležitosti a odolnosti, což přispívá k jejich celkovému štěstí.
Kdo se v žebříčku propadl?
Zatímco některým zemím se daří, jiné zaznamenaly pokles svých pozic. Například Spojené státy klesly z loňského 15. místa na letošní 23. místo, což znamená, že se poprvé neobjevily v první dvacítce. Pokles odráží znepokojivý trend rostoucí osamělosti a klesajícího štěstí, zejména mezi mladšími generacemi. Výrazný propad zaznamenalo také Slovensko, které se propadlo o 16 míst na 45. příčku.
Na věku záleží
Zpráva nabízí další poznatky prostřednictvím analýzy štěstí v různých věkových skupinách. Litva se ukazuje jako nejšťastnější země pro osoby mladší 30 let, zatímco Dánsko je nejlepší destinací pro osoby starší 60 let.
Pohled na Českou republiku
Česká republika zůstává v žebříčku štěstí stabilní a již tři roky po sobě se drží na 18. místě. Konzistentní umístění naznačuje stabilní úroveň spokojenosti občanů, která je pravděpodobně ovlivněna faktory, jako je silná síť sociálního zabezpečení, dobře fungující systém zdravotní péče a relativně nízká míra korupce.
Nejnešťastnější místa na Zemi
Na opačném konci spektra je Afghánistán, který se i nadále řadí mezi nejnešťastnější země světa. Přetrvávající konflikty, ekonomická nestabilita a omezený přístup k základním službám přispívají k extrémním problémům, kterým čelí jeho obyvatelé.
Pochopení štěstí
Zpráva o světovém štěstí poskytuje cenné poznatky o tom, co dělá lidi šťastnými, a zdůrazňuje, že i když ekonomická prosperita hraje roli, další faktory, jako je sociální podpora, svoboda a správa věcí veřejných, jsou stejně důležité, ne-li důležitější.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz, refresher.cz