Fenomén žebráctví vyvolává otázky týkající se ekonomických rozdílů, společenského vnímání chudoby a netradičních cest k finanční prosperitě.
Bharat Jain: Žebrák, který umí podnikat
Bharat Jain, známá osobnost v Bombaji, je příkladem toho, jak netradiční způsoby příjmů mohou vést ke značnému bohatství. Jain, který nemá formální vzdělání, dokázal vydělat měsíčně 60 až 70 tisíc indických rupií (přibližně 15 až 20 tisíc korun) pouze žebráním. Tato částka je výrazně vyšší než průměrná indická mzda, která činí 31 900 rupií. Jeho denní nasazení při žebrání trvá 10 až 12 hodin, což svědčí o pracovní morálce, která se vyrovná tradičním profesím.
Jainův finanční úspěch však nelze přičítat pouze ulici. Zásadní roli sehrály jeho strategické investice. Jain vlastní prostorný dvoupokojový byt v Bombaji a dva obchody v Thane, které pronajímá. Majetek významně přispívá k jeho bohatství, které se odhaduje na zhruba jeden milion dolarů (23 milionů korun), což z něj dělá nejbohatšího žebráka na světě.
Navzdory výhradám své rodiny k jeho žebrání Jain pokračuje ve své každodenní rutině, hnán možná pocitem sounáležitosti s ostatními žebráky nebo životním stylem, který nemůže opustit.
Krišna Kumar Gite: Elita mezi žebráky
Dalším pozoruhodným příkladem je Krišna Kumar Gite, který rovněž žije v Bombaji. Giteho cesta k žebrání začala poté, co přišel o práci a ocitl se bez domova. Uvědomil si, že žebráním si může vydělat více než tradičním zaměstnáním, a tak se mu stalo životaschopným zdrojem příjmů.
Žebráním si Gite přišel k bytu v Nala Sopara, což je předměstí s údajně dobrým životním prostředím a komunitou. Jeho celkový majetek činí podle odhadů dvě stě tisíc dolarů (2,5 milionu korun), což ho řadí mezi indickou žebráckou elitu.
Profesionální žebráci: Vydělávají na bohatství
Mezi města, kde se žebrání opravdu vyplatí, patří například Dubaj, která je celosvětově známá svým bohatstvím a luxusem. Navzdory místním zákonům, které žebrání zakazují, se zde vytvořila specifická skupina "profesionálních žebráků", kteří využívají štědrosti bohatých lidí. Tito jedinci nejsou typickými žebráky, kteří by si řekli o drobné; místo toho požadují značné částky, někdy až 6 000 korun při jedné interakci. Jsou zběhlí v přesvědčování a manipulaci, což jim umožňuje nashromáždit až 1,5 milionu korun měsíčně.
Fenomén se rozrostl do té míry, že vznikly organizované sítě, které přivádějí profesionální žebráky z ekonomicky strádajících nebo konflikty zmítaných zemí, jako je Libye, Sýrie, Irák, Palestina a Pákistán. Skupiny využívají systém turistických víz k přivádění cizinců, kteří se zapojují do šedé ekonomiky.
Znepokojivé důsledky
Existence bohatých žebráků vyvolává různé společenské, etické a ekonomické otázky. Zpochybňuje konvenční představu o chudobě spojenou s žebráním a nutí přehodnotit společenské postoje k dobročinnosti. Představa, že někteří žebráci mohou být bohatší než průměrný občan, je znepokojivá a poukazuje na složitou dynamiku moderních společností.
Zdroje: stoplusjednicka.cz, naijaloaded.com.ng, zesveta24.cz
