Ne každý má vlastní byt či dům, a je tedy nucený hledat si nájemní bydlení. Co si ale počít, když chcete žít i se svým domácím mazlíčkem? Někdy to majiteli nevadí. Často se ale v inzerátech objevuje informace, že je bydlení možné jen bez domácích zvířat. Zákon však hovoří jinak. Přesto ne každý pronajímatel se zákonem řídí.
Právo na domácího mazlíčka podle zákona
Občanský zákoník chrání nájemce, ale i pronajímatele
Občanský zákoník, účinný od 1. ledna 2014, chrání nájemce v tom smyslu, že pronajímatel nemůže bezdůvodně zakázat nájemci chovat domácího mazlíčka v pronajatém bytě. Pokud nájemník dodržuje zásady slušného chování a zvíře nezpůsobuje nadměrné obtíže ostatním obyvatelům nebo pronajímateli, zákon je na jeho straně.
To znamená, že jakékoli ustanovení nájemní smlouvy, které absolutně zakazuje zvířata, může být považováno za neplatné.
Opatrnost a ohleduplnost jsou klíčem
Zákon sice poskytuje nájemcům určitou ochranu, avšak stanovuje také důležité podmínky. Nájemce musí zajistit, že zvíře nepůsobí nepřiměřené obtíže – to může zahrnovat například nadměrný hluk, znečišťování společných prostor či jiné rušivé projevy. Co je ale "nepřiměřená obtíž," je těžké jasně definovat a v praxi může být posuzováno individuálně.
Zákon vs. realita
Majitelé mají právo si vybírat své nájemce. Pokud inzerát uvádí "bez domácích mazlíčků," často to znamená, že majitel preferuje nájemníky bez zvířat. I když tedy zákon nařizuje, že majitel nemůže mazlíčka zakázat, pokud mu bude zvíře vadit, jednoduše vám byt nepronajme. Majitelé mohou mít špatné zkušenosti z minulosti, nebo prostě nechtějí riskovat poškození majetku.
To ale neznamená, že nemáte šanci získat pronájem se zvířetem. I když inzerát zmiňuje zákaz zvířat, stojí za to oslovit majitele a pokusit se jej přesvědčit, aby názor změnil.
Dobré argumenty
Pokud chováte mazlíčka, představte ho majiteli
Pokud se chcete s majitelem nemovitosti na přítomnosti vašeho zvířecího miláčka domluvit, je dobré dodržovat tyto zásady:
Otevřená komunikace: Nejlepší je být transparentní a otevřeně diskutovat o vašem záměru mít zvíře v bytě. Utajení mazlíčka by mohlo vést ke konfliktům a případnému předčasnému ukončení nájmu.
Představte mazlíčka: Můžete majiteli ukázat fotografie vašeho zvířete nebo jej přímo představit. Pokud váš pes nebo kočka působí klidně a poslušně, může to majiteli dodat jistotu.
Popis chování a návyků: Ujistěte majitele, že váš mazlíček je dobře vychovaný, a podrobně popište jeho denní návyky, aby měl jasnou představu, co může očekávat.
Záruky a smluvní dohody: Abyste majitele přesvědčili, můžete navrhnout zvýšení kauce pro případ, že by mazlíček způsobil škodu. Další možností je přidání dodatku do nájemní smlouvy, ve kterém se zavážete uhradit veškeré případné škody způsobené zvířetem.
Rozlišujte mezi druhy zvířat: Zatímco někteří majitelé mohou být ochotní přijmout malá zvířata jako jsou kočky, králíci nebo drobní psi, větší plemena nebo exotická zvířata mohou být vnímána jako problematičtější. Proto je dobré se na to zeptat a dopředu zjistit hranice tolerance majitele.
Zdroje: novinky.cz, zpravy.aktualne.cz, lidovky.cz
částečně vytvořeno AI
Sledujte nás v Google Zprávách