Staročeská kuchyně se pyšní bohatou historií a tradicemi, které se předávaly z generace na generaci. Kuchařky tehdy vařily především jednoduché, avšak výživné pokrmy, které odrážely náročné životní podmínky našich předků. Základem jídelníčku byly často polévky, kaše a různé pokrmy z brambor. Vařilo se hlavně z dostupných ingrediencí, které se daly snadno skladovat během dlouhých zimních měsíců. Důležitou roli hrály i luštěniny, z nichž se připravovaly výživné směsi poskytující energii pro každodenní práci.
Experimenty v kuchyni
Kreativita a tvořivost staročeských hospodyněk neměla hranic. Vedle tradičních pokrmů, jako jsou bramboráky či luštěninové pokrmy, experimentovaly s různými druhy zeleniny a přizpůsobovaly recepty podmínkám, které diktovaly tvrdé životní okolnosti. Vynalézavost v kuchyni vedla k vytváření pokrmů, které si zachovaly svůj půvab až do dnešních dnů, a staly se neodmyslitelnou součástí naší kulturní historie.
Odkud vychází česká kuchyně
Česká kuchyně je nepřehlédnutelně zasazena do bohatého historického a kulturního kontextu, ovlivněného naším keltským a slovanským původem. Díky své strategické poloze v srdci Evropy se zde setkává a prolíná vliv různých kultur a tradic z celého světa. Tato jedinečná směsice ovlivňuje české kulinářské umění již po staletí.
Základy staročeského stolu
Ve staročeské kuchyni byl chléb nezbytnou součástí každého jídla. Naši předkové ke stolu bez chleba nezasedali, a to až do 15. století, kdy bylo známo přes dvanáct druhů chleba – od pohankového přes jáhlový, žitný, žemlový až po chléb z prosa. Chléb byl základem stravy, který se pojídal se sýrem, zapíjel podmáslím nebo zákysem. Maso bylo vzácné a připravovalo se převážně uzením. Na stůl se dostávalo hlavně jako nedělní oběd.
Luštěniny a kaše – pilíře stravy
Dalším důležitým prvkem v tradiční české kuchyni byly luštěniny a kaše. Prosná kaše, tedy jáhlová, pohanková, ovesná či semencová, byly denní součástí jídelníčku. Ve středověku byla velmi oblíbená pohanková a hrachová kaše. Jídla jako slanečci patřila mezi pokrmy chudých. Během týdne převládala prostá jídla, doplněná o lesní plody, houby a v dobách nouze i o žaludy. Velkou roli hrálo i ovoce – jablka, švestky, hrušky či vinné hrozny. Vše se konzumovalo čerstvé, sušené nebo jako příloha k masu.
Polévka je základ babiččina umění
Polévka v české domácnosti nikdy nebyla jen předkrmem, ale plnohodnotným jídlem, které dokázalo nasytit na celý den. Babičky a prababičky z ní dokázaly vykouzlit hlavní chod, a to s použitím toho, co právě dům dal – brambory, kořenovou zeleninu, luštěniny, ale i starší chléb nebo sušené houby. Kreativní způsoby zahuštění, jako je krupice, strouhaný brambor nebo jíška, z polévek dělaly nádherně husté a vydatné pokrmy. S kouskem chleba či rohlíkem se tato skromná jídla stávala symbolem domácí pohody a štědrosti.
Brambory, univerzální klenot kuchyně
Příchod brambor do českých zemí v 17. století změnil naše stravovací návyky a záhy se staly základem mnoha tradičních receptů. Hospodyňky z nich připravovaly škubánky, taštičky, pečené či smažené placky i nákypy – brambory prokázaly svou univerzálnost a všestrannost.
Umění vyjít s málem
Staročeské kuchařky musely dokázat vyjít s málem a připravit skromná, ale sytá jídla ze základních surovin. Staré české recepty, jako jsou buchty peciválky, placky zahýbance, polévka kulajda, jahelník, pečená kachna, merhované koláče či slepičí vývar, jsou považovány za kulturní poklady, které se předávají z generace na generaci.
Při jejich objevování se můžeme vrátit k tradicím a uctít památku našich předků, a tím navázat na kulinářské dědictví naší země. Staročeská kuchyně nabízí nejen chutný, ale i hluboce kulturní a historický zážitek, který stojí za to znovu objevit a oživit.
Vyzkoušejte si s námi kvíz a zjistěte, jak dobře si pamatujete babiččinu kuchyni!
Kvíz: Jídla našich babiček: Poznáte klasické staročeské pokrmy?
Děkujeme, že jste si vyzkoušeli náš kvíz a doufáme, že vás bavil a něco nového jste se dozvěděli. Nezapomeňte se o svůj výsledek podělit s přáteli!
Zdroje: zena-in.cz, lidovky.cz, ireceptar.cz