Tento fenomén nebyl omezen pouze na jednotlivé státy, ale rozšířil se napříč celým východním blokem. Přejmenování mělo za cíl glorifikovat komunistické vůdce a ideály a zároveň odstranit staré, považované za buržoazní nebo feudální názvy. Praxe nebyla jen formální změnou; měla hluboký vliv na identitu obyvatel a jejich vnímání historie a kultury.
Město jméno
Názvy měla často za cíl glorifikovat komunistické vůdce
V průběhu 20. století prošla mnohá města změnou svého názvu, a to z různých důvodů. V socialistických státech a diktaturách se často setkáváme s přejmenováváním měst a geografických objektů z politických důvodů. Změna názvu měla často za cíl glorifikovat komunistické vůdce a ideály nebo odstranit stopy po koloniálních obdobích. Změny názvů byly často prováděny v kontextu budování nové společenské identity nebo při pokusech o vymazání předchozí historie.
Dočasná přejmenování
Zejména v zemích bývalého východního bloku došlo po 2. světové válce a s nástupem komunistické moci k masivním přejmenováním. V Sovětském svazu začaly tyto změny již po říjnové bolševické revoluci v roce 1917. Po rozpadu Sovětského svazu a s demokratizací východního bloku v roce 1989 se mnohá města vrátila ke svým původním názvům, což reflektovalo obnovu národní identity a odmítání komunistického dědictví.
Trvale změněná jména
Na druhou stranu, některá města si ponechala nová pojmenování i po pádu komunistických režimů, často kvůli zakořenění názvů v běžném užívání nebo proto, že nové názvy již nebyly spojovány přímo s totalitním režimem. V některých případech, jako v Africe, se přejmenování stalo součástí širšího procesu dekolonizace.
Dopad na společnost
Přehlídka Lidových milic a policie na Staroměstském náměstí, 26. února 1948
V období komunistického režimu v Československu, které začalo Únorovým převratem v roce 1948 a skončilo sametovou revolucí v roce 1989, došlo k mnoha zásadním změnám. Nedostatek svobodných voleb, aplikace centrálně plánovaného hospodářství a vysoká úroveň státní kontroly byly charakteristické pro toto období. Politická represe, včetně internace a trestání disidentů, byla běžná.
Snaha o přepsání historie
Přejmenování měst a hor v rámci socialistických režimů bylo více než jen kosmetickou změnou. Šlo o akt politického inženýrství, jehož cílem bylo přepsat historii a ovlivnit kolektivní paměť národa. I když mnohá z těchto jmen byla po pádu režimu vrácena, některá z nich přežívají dodnes, což ukazuje na složitost procesu vyrovnávání se s minulostí.
Otestujte své znalosti, jak socialistická propaganda měnila názvy měst a hor!
Retro kvíz: Socialistická propaganda měnila názvy měst i hor. Vzpomenete si ještě?
Děkujeme, že jste si vyzkoušeli náš kvíz a doufáme, že vás bavil a něco nového jste se dozvěděli. Nezapomeňte se o svůj výsledek podělit s přáteli!
Zdroje: cs.wikipedia.org, idnes.cz, refresher.cz
