Kost je tvrdá, mineralizovaná pojivová tkáň. Skládá se z kostních buněk a minerálů, které zajišťují její pevnost a odolnost. Lidská kostra tvoří cca 14 % tělesné hmotnosti a skládá se z přibližně 210 kostí. Výživa hraje významnou roli v biomechanických vlastnostech kostí, často větší, než samotné cvičení.
Vývoj kosti
Kosti rostou pomocí procesu zvaného apozice, což znamená přikládání nové tkáně. Tento růst probíhá jak do šířky, tak do délky, přičemž šířka je ovlivňována okosticí a délka růstovou ploténkou. Kostnatění nebo osifikace je proces, kterým kosti vznikají buď z vaziva, nebo z chrupavky. V průběhu vývoje se nejprve tvoří nezralá vláknitá kost, která je postupně nahrazována zralou lamelární kostí.
Stavba kosti
Kostní tkáň je mineralizované pojivo, jehož hlavní složkou jsou krystaly fosforečnanu vápenatého a hydroxyapatitu. Tyto minerály jsou vázány na kolagenní vlákna a společně tvoří pevnou a odolnou strukturu. Osteoblasty produkují mezibuněčnou hmotu, která se postupně mineralizuje. Osteoklasty naopak odbourávají kostní tkáň, čímž umožňují její přestavbu a regeneraci.
Okostice
Okostice je pevná vazivová blána pokrývající povrch kosti. Obsahuje cévní pleteně a nervová zakončení, což zajišťuje cévní zásobení kosti a její růst do šířky. Okostice také umožňuje hojení zlomenin a upevňování svalů.
Kostní dřeň
Kostní dřeň se nachází uvnitř kostí a je klíčová pro krvetvorbu. Červená kostní dřeň je aktivní v krvetvorbě, zatímco žlutá je tvořena tukovou tkání a šedá je degradovaná verze žluté dřeně, vyskytující se u starších jedinců.
Druhy kostí
Dlouhá kost
Dlouhé kosti jsou typické pro končetiny a mají protáhlý tvar. Střed kosti, diafýza, je tvořen kompaktní kostí, zatímco konce, epifýzy, jsou spongiózní. Uvnitř kosti se nachází dřeňová dutina.
Krátká, plochá a nepravidelná kost
Krátké kosti mají všechny rozměry přibližně stejné, příkladem je obratel. Ploché kosti, jako například lopatka, mají rozdílně silnou kompaktní kost na povrchu a spongiózní kost uvnitř. Nepravidelné kosti, jako obratle páteře, mají složitý tvar.
Sezamská kost
Sezamské kosti vznikají v šlachách nebo vazech v blízkosti kloubů, jako je čéška u kolenního kloubu.
Význam kostí se projevuje nejen v lidském těle, ale i u dalších živočichů, kde přizpůsobení struktury kostí jejich potřebám je klíčové pro jejich přežití a adaptaci.
Otestujte své znalosti v našem kvízu!
Vědomostní kvíz: Co všechno víte o lidských kostech!
Děkujeme, že jste si vyzkoušeli náš kvíz a doufáme, že vás bavil a něco nového jste se dozvěděli. Nezapomeňte se o svůj výsledek podělit s přáteli!
Zdroje: cs.wikipedia.org, svitavsky.denik.cz, umimefakta.cz