Zatímco někteří považují kulturní domy za ostrou připomínku minulého politického režimu, památkáři a architekti vyzývají k přehodnocení jejich historického a architektonického významu a zdůrazňují potřebu zachovat tyto památky pro budoucí generace.
Architektonické zázraky minulé éry
Dům kultury v Ostravě
Mnohé kulturní domy zdaleka nejsou pouhými užitkovými stavbami, ale jsou dílem významných architektů, kteří nešetřili náklady. Jejich návrhy často zahrnovaly velkorysé rozpočty, které umožnily začlenění uměleckých a originálních prvků, jež tyto budovy povyšují nad jejich základní funkci.
Je nezbytné si uvědomit osobní předsudky, které mohou zabarvit naše vnímání. Některé podobné stavby jsou dnes navíc uznávány jako památky, což podtrhuje jejich kulturní a historický význam.
Masarykův kulturní dům: Funkční puristický sen
V Mělníku stojí Masarykův kulturní dům jako ukázkový příklad funkcionalistického purismu. Budova, kterou navrhl Jan Bohuslav Zelený spolu s Josefem Šircem a Bedřichem Zemanem, byla postavena v letech 1935 až 1936. Byl zamýšlen nejen jako kulturní centrum, ale také jako důstojný památník prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a místních válečných hrdinů z první světové války.
Masarykův kulturní dům, uznávaný pro svou architektonickou hodnotu, je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Od roku 2012 je sídlem Mělnického kulturního centra o.p.s., které nabízí pestrou škálu kulturních, zábavných a vzdělávacích programů pro děti i dospělé.
Dům kultury Mladá Boleslav: Maják řemeslné zručnosti
Dům kultury v Mladé Boleslavi, postavený v 60. a 70. letech 20. století, je výjimečným příkladem špičkového architektonického řešení své doby. Vize architekta Františka Řezáče překonávala dobové stavební standardy a kladla důraz na kvalitní řemeslné zpracování a materiály. Budova se pyšní pečlivě navrženými dveřmi, podlahovými krytinami, stropy a unikátními svítidly. Její interiéry zdobí cenná umělecká díla, která zvyšují její kulturní a historickou hodnotu.
Na rozdíl od mnoha poválečných staveb v Mladé Boleslavi si Dům kultury zachoval svou původní autenticitu, což z něj činí významnou památku.
Dům kultury města Ostravy: Obr socialistického realismu
Dům kultury města Ostravy nabízí sál pro 1 200 návštěvníků
Dům kultury města Ostravy, postavený v letech 1956 až 1961, je monumentální ukázkou socialistického realismu. Budova, navržená architektem Jaroslavem Fragnerem, byla v době svého otevření v roce 1961 největší svého druhu v tehdejším Československu. Nabízí sál pro 1 200 návštěvníků, divadlo s 620 sedadly, kino s 450 místy a různá další zařízení včetně hudebního sálu, přednáškových místností, knihovny a restaurace. Její fasádu, obloženou travertinem a keramickými obklady, doplňují vedle budovy umístěné dvě fontány a sochy Stanislava Hanzíka.
Kulturní dům, který byl v dobovém tisku označován jako "obrovská bílá loď uprostřed černé Ostravy", v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, jejímž cílem je modernizovat prostory a do roku 2027 přilákat špičková hudební tělesa a sólisty z celého světa.
Kulturní centrum Golf: Brutalismus v Semilech
Kulturní centrum Golf v Semilech
Kulturní centrum Golf v Semilech, které v roce 1972 navrhl Pavel Švancer, je příkladem brutalistického architektonického stylu 70. a 80. let 20. století. Původně byl postaven jako firemní budova pro společnost Kolora a dokončen v roce 1979, později byl rozšířen o hotel postavený ve stejném stylu.
Po sametové revoluci přešla budova do vlastnictví státu a nakonec ji v roce 2003 koupilo město za 3 miliony Kč. Koupě umožnila větší investice do její opravy a modernizace. Přestože jí Ministerstvo kultury ČR neudělilo statut kulturní památky, místní správa si ji nadále považuje a chová se k ní jako k významnému kulturnímu dědictví.
Vstříc architektonickému dědictví
S tím, jak nás čas vzdaluje od souvislostí, v nichž byly tyto budovy postaveny, je stále důležitější oceňovat je nikoli jako relikty minulé politické éry, ale jako zásadní prvky našeho architektonického a kulturního dědictví. Tím zajistíme, že stavby budou uznávány nejen pro svůj historický význam, ale také pro svůj potenciál nadále sloužit jako živá kulturní centra.
Zdroje: idnes.cz, cs.wikipedia.org, ticmelnik.cz
