Funkcionalistický skvost, postavený v roce 1932 podle návrhu architekta Fritze Reichla, kdysi patřil prvorepublikovému podnikateli Johannu Nepomuku Kralovi. Vila se v průběhu desetiletí stala nejen symbolem doby, ale i svědkem dramatických změn, které zasáhly celý region.
Významný průmyslník
Johann Nepomuk Kral, významný průmyslník a inovátor, který ve městě vlastnil pražírnu kávy a společnost pro nákladní dopravu, si nechal tuto vilu postavit jako svůj domov. Vila se stala nejen jeho soukromým útočištěm, ale i architektonickou ikonou, inspirovanou dílem slavného Adolfa Loose. Ačkoliv není zcela jasné, zda se Loos na stavbě přímo podílel, vliv jeho stylu je patrný v každém detailu.
Od mateřské školy ke squatu
Po druhé světové válce a nuceném odsunu rodiny Kralových do Německa se vila dostala do rukou státu, čímž začalo její dlouhé období chátrání. Vila prošla mnoha proměnami a využitím – od mateřské školy až po sklad technických služeb. V posledních dekádách minulého století se stala opuštěným a zanedbaným objektem, který využívali squateři. Kovové a mosazné prvky byly odcizeny, původní nábytek zmizel a vila se ocitla na pokraji zániku.
„Z původního vybavení se dochovalo jen minimum. V přízemí zůstaly zachovány parkety, krb a vestavěný nábytek v jídelně, které nešly ukrást. Naštěstí jsme našli dochovanou šatnu v prvním patře a několik dalších původních prvků, které odkazují na Loosovu estetiku,“ popisuje situaci Barbora Koritenská, členka spolku Živá vila, který se pustil do záchrany vily.
Záchrana na poslední chvíli
V roce 2014, kdy se zdálo, že vila bude srovnána se zemí, aby ustoupila nové silniční přeložce, vstoupil na scénu spolek Živá vila. Tento spolek, vedený Barborou Koritenskou, si kladl za cíl nejen zachránit objekt před demolicí, ale také jej přeměnit na komunitní centrum pro obyvatele Prachatic.
Spolek si vilu pronajal od města za symbolický nájem a postupně začal s obnovou objektu. Organizace komunitních akcí, jako je letní festival Vivat Vila, přilákala pozornost veřejnosti i finanční podporu, která umožnila provádět drobné opravy a rozvíjet komunitní zahradu s dětským hřištěm.
Jedním z hlavních cílů spolku je prohlášení vily za kulturní památku. Přestože Ministerstvo kultury již vilu za památku prohlásilo, město se proti tomuto rozhodnutí odvolalo, čímž se celý proces zkomplikoval.
Nejistá budoucnost
I když se Kralova vila díky úsilí spolku opět stala středem zájmu, její budoucnost zůstává nejistá. Spolek Živá vila se snaží objekt udržet pro veřejnost, zatímco někteří místní podnikatelé projevují zájem o jeho komerční využití. Tato dilemata vedou k rozporům nejen uvnitř spolku, ale i mezi ním a vedením města.
Zdroje: forbes.cz, budejovice.rozhlas.cz, idnes.cz