Jurta je tradiční kruhové obydlí, které je typické pro kočovné kmeny z oblastí centrální Asie a Středního východu. Skládá se z lehké dřevěné konstrukce a plsťové rohože. Velké jurty určené k trvalému bydlení mají klidně i 50 m2. Dá se v nich žít i s rodinou, a to za zlomek ceny oproti tradičnějšímu bydlení. Stavba se snadno skládá a můžete ji převézt třeba na vozíku za osobním autem.

Život v jurtě

Zdroj: Youtube

Většina lidí, kteří se rozhodli žít v jurtě, tak činí z finančních důvodů. Při dnešních cenách lze kompletní jurtu pořídit za přibližně 600 tisíc korun a roční náklady na provoz odpovídají zhruba ceně měsíčního nájemného v bytě.

Mladí lidé si tak dokáží pořídit vlastní bydlení, aniž by se zadlužili a spláceli hypotéku desítky let. Pokud se rozhodnete jurtu obývat trvale, je třeba požádat o stavební povolení. Pokud si ji ale někdo postaví na zahradě a slouží jen jako příležitostné ubytování pro návštěvy či altán, stavební povolení potřebovat nebudete, tedy v případě, že není užitná plocha jurty větší než 25 m2. A to ani v případě, že ji pevně spojíte se zemí nebo napojíte na inženýrské sítě. Na to vám stačí ohlášení na stavebním úřadě. Jde tedy pouze o to, zda máte jurtu k rekreačnímu či trvalému bydlení a zda je její velikost nad 25 m2.

Život bez sprchy a splachovacího záchodu

Libor Macek se rozhodl se svou partnerkou žít v jurtě na kraji Vysočiny už před 15 lety, a to i s malým dítětem, které v jurtě dokonce přišlo i na svět. Panelákové sídliště se jim nelíbilo a hypotéku na dům si brát nechtěli. S jurtou se Libor setkal poprvé během své práce lektora pro vzdělávání firem. Jurtu si přivezli z Mongolska a postavili ji za tři dny.

Jurtu napojili na elektřinu, takže vymoženosti jako pračku či ledničku zde měli už od začátku. Sprchu vyřešili originálně, místo ní si pořídili v antikvariátu sedací vanu, která jim pro osobní hygienu plně dostačuje. Teplou vodu si ohřívají na kamnech. Chybí tu také splachovací záchod, který nahradil záchod pilinový, který pak vynáší na kompost. Kanalizace je řešena kořenovou čističkou. Bydlení jim absolutně vyhovuje a prý by neměnili.

Z Prahy do jurty

Kryštof a Šárka Herrmannovi původně žili v Praze, ale anonymita a ruch velkoměsta jim nevyhovoval. Tak se IT konzultant a jeho manželka, která v tu dobu studovala práva, odstěhovali do středočeské obce Soběšín, kde si postavili mongolskou jurtu. A vůbec jim nevadilo zde žít i se svými třemi syny. K nevšednímu způsobu života je vedla touha vychovávat děti ve zdravém prostředí a snaha vyhnout se předraženým hypotékám.

Jurtu si postupně vylepšili tak, aby lépe vyhovovala našim povětrnostním podmínkám. V Česku je totiž vyšší vlhkost vzduchu než v Mongolsku a některé materiály jsou náchylnější k plesnivění. I z toho důvodu manželé Herrmannovi moc nedoporučují využívat jurty jen k rekreačnímu bydlení, protože je nutné je pravidelně vytápět a větrat.

Jurta je napojena na vodovod, v létě se rodina umývá pod solární sprchou, v zimě v sedací vaně. Elektřinu jim zajišťuje solární systém. A jak jim děti rostly, začali řešit problém se školkou, což nakonec vyřešili založením spolku, o jejich jurtovou školku byl hned velký zájem a na nedostatek dětí si rozhodně nemohou stěžovat.

Luxusní jurta uprostřed pastvin

Petr Macháček si postavil jurtu v Huntířově na Jablonecku, stojí na kopci a má úžasný výhled na krajinu Českého ráje. Původně žil v panelákovém bytě, tady je ale šťastnější. S partnerkou Janou se starají o pět dětí, které mají ve střídavé péči.

Jurta se už na první pohled liší od ostatních. Má luxusní dřevěné obložení, dvojitou střechu s vlněnou izolací, ve stěnách jsou balíky slámy, součástí jejich bydlení je také přístavba, kde je i topení, aby dětem bylo za všech okolností teplo.

Kamna s troubou jsou napojena na výměník, takže vodu ohřívají v bojleru. V letních měsících, kdy netopí dřevem, jim k ohřevu slouží elektrický kotel a vaří na běžném sporáku. Do obchodu jezdí jen pro minimum věcí, jsou totiž z velké části potravinově soběstační. Chovají drůbež, pěstují zeleninu a vyrábějí si i vlastní mouku. Původně pracoval Petr Macháček u police, teď je z něj farmář na plný úvazek a život v jurtě mu naprosto vyhovuje.

Život v mongolské jurtě rozhodně není pro každého a má své přínosy i úskalí. Pro toho, kdo chce žít v souladu s přírodou, je to ale rozhodně zajímavá varianta.

Zdroje: magazin.aktualne.cz, liberec.rozhlas.cz, tv.idnes.cz