Global Retirement Index řadí Českou republiku v žebříčku pro rok 2023 na 18. místo ze 44 zemí. To představuje výrazný pokles o osm míst oproti předchozímu roku.
Faktory ovlivňující pokles
Míra inflace je v ČR stále vysoká
Pokles České republiky v globálním důchodovém indexu lze přičíst především důsledkům pandemie covid-19 a následné inflaci. Tyto faktory měly zásadní vliv na finanční zabezpečení a dostupnost zdravotní péče pro seniory, což jsou klíčové složky indexu. Zejména ve finančních ukazatelích zaznamenala země dramatický propad z 15. na 23. místo, a to zejména v důsledku rostoucí míry inflace, která Českou republiku v této specifické oblasti zařadila na 38. místo.
Složky globálního indexu důchodů
Index hodnotí čtyři rozhodující oblasti:
Kvalita života: Kategorie zahrnuje faktory, jako je úroveň štěstí, kvalita životního prostředí, voda a hygiena a biologická rozmanitost.
Zdraví: V oblasti zdraví se posuzují faktory, jako jsou výdaje na zdravotní péči, očekávaná délka života a náklady na zdravotní péči hrazené z vlastní kapsy. Dopady pandemie se zde projevily obzvláště výrazně, neboť ovlivnily ukazatele v mnoha zemích.
Materiální zabezpečení: V této kategorii se index zabývá příjmem na obyvatele, rovností příjmů a úrovní zaměstnanosti. Pozoruhodné je, že Česká republika se ještě před rokem držela v oblasti materiálního zabezpečení na prvním místě, ale v posledním hodnocení o několik míst klesla.
Finance: Tento sektor sleduje státní dluh, úrokové sazby, inflaci a výši daní. Právě ve finanční kategorii zaznamenala Česká republika nejvýraznější pokles.
Mezinárodní srovnání
Norsko je na tom podle indexu nejlépe
Nejlépe si v porovnání s ostatními zeměmi vedlo Norsko, Švýcarsko, Island a Irsko. Například Norsko se může pochlubit zlepšením průměrné délky života během pandemie a udržením nízké míry nezaměstnanosti.
Do první desítky se dále dostaly Austrálie a Nový Zéland, které těžily zejména ze silného finančního sektoru a značných penzijních fondů. Také Francii se podařilo mírně zlepšit svou pozici tím, že řeší udržitelnost svého důchodového systému, a to navzdory sociálním nepokojům kvůli úpravě věku odchodu do důchodu.
Celosvětová výzva
Otázka udržitelnosti financování důchodů je celosvětovou výzvou, což dokládají demografické prognózy, podle nichž bude do roku 2050 třetina světové populace starší 65 let. Země přijímají různé strategie, jak situaci zvládnout – od úpravy věku odchodu do důchodu až po reformu důchodových systémů.
Pokles České republiky v celosvětovém indexu důchodů signalizuje potřebu věnovat důchodovému systému trvalou pozornost a přizpůsobit jej tak, aby zajistil seniorům důstojný a stabilní důchod.
Zdroje: im.natixis.com, extrafit.cz, seznamzpravy.cz
