Kampaň se vyznačuje zadržovacími tábory, nucenými pracemi a řadou případů porušování lidských práv, které jsou tak závažné, že je celý svět odsoudil.
Kdo jsou Ujgurové?
Ujguři, jejichž populace čítá přibližně 12 milionů lidí, jsou součástí turkicky mluvícího etnika v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v západní Číně. Tato skupina, převážně muslimská, se může pochlubit bohatým kulturním bohatstvím, v němž se prolínají prvky středoasijských tradic s jejich vlastním jedinečným dědictvím. Historicky si Ujguři zachovali svébytnou identitu, která je založena na směsici náboženských praktik a kulturních projevů, od hudby a tance až po jídlo a jazyk, v nichž se odráží jejich příbuznost s širšími turkickými jazykovými komunitami v celé Asii.
Strategicky významná země
Sin-ťiang, největší čínský region, není jen domovinou Ujgurů, ale také územím, které má pro Peking nesmírný strategický a hospodářský význam. Je bohaté na zásoby ropy a zemního plynu a slouží jako klíčový obchodní koridor, který spojuje Čínu se střední Asií a Evropou. Význam regionu je dále umocněn tím, že se podílí na pětině světové produkce bavlny.
Strategický zájem Číny o tento region je zřetelný a je podtržen její snahou zajistit si kontrolu nad ním demografickými a politickými prostředky.
Tábory, nátlak a vymazávání kultury
Přístup čínské vlády k Sin-ťiangu a jeho ujgurským obyvatelům nabral dramatický směr, zejména pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga. Po sérii násilných incidentů, které Peking připisuje ujgurským separatistům, došlo v regionu k bezprecedentním bezpečnostním represím. Patří k nim i zřízení tzv. převýchovných táborů, v nichž je údajně až milion Ujgurů a dalších muslimských menšin zadržován a podrobován režimu, zahrnujícímu výuku mandarínštiny, ideologické převýchovy a intenzivní sledování.
Tyto praktiky přerůstají ve vážnější zneužívání, jako je nucená práce na polích s bavlnou, sterilizace ujgurských žen a systematické oddělování dětí od rodin, což naznačuje pokus o kulturní a fyzickou genocidu namířenou proti Ujgurům.
Mezinárodní reakce
Reakce mezinárodního společenství na krizi v Sin-ťiangu byla různorodá, od přímého odsouzení až po strategické mlčení, přičemž ekonomické a geopolitické zájmy často zmírňovaly celosvětové odhodlání jednat. Ve snaze upozornit na těžkou situaci Ujgurů a pohnat čínskou vládu k zodpovědnosti rozhodl Ujgurský tribunál, nezávislý panel se sídlem v Londýně, že akce v Sin-ťiangu představují genocidu a zločiny proti lidskosti.
Přestože nálezy tribunálu nemají oficiální moc, jeho cílem je zvýšit mezinárodní tlak na Čínu, ačkoli Peking tyto snahy odmítá jako politicky motivované pomluvy.
Pokračující boj
Navzdory zarytému popírání ze strany Číny a tvrzení o boji proti terorismu podávají důkazy o porušování lidských práv v Sin-ťiangu otřesný obraz útlaku. Boj Ujgurů za spravedlnost a uznání na pozadí mezinárodní diplomacie a geopolitického taktizování pokračuje.
Zdroje: irozhlas.cz, novinky.cz, idnes.cz