Příběh pozoruhodné časové schránky začíná nečekaným objevem. Během renovačních prací v roce 2016 narazili pracovníci na zapečetěnou schránku v hlavní věži muzea. K jejich údivu krabice obsahovala pokladnici dokumentů, které byly ukryty 44 let. Mezi cennostmi byl vedle řady mincí i dobře zachovalý výtisk novin "Večerní Praha" z 20. dubna 1972.
Ředitelova vize
Po pozoruhodném objevu se generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš rozhodl jednat. Ještě téhož roku byla vytvořena nová schránka, do níž byl uložen mix předmětů z roku 2016. Novodobá časová schránka měla být uložena vedle svého protějšku z roku 1972. Obavy z poškození původního obsahu však vedly ke změně plánů a schránka z roku 1972 zůstala ve sbírkách muzea.
Kovová gramofonová deska
Schránka ukrývá také vzácnou minci
V muzejní časové schránce se vedle fotografií, dobových mincí, bankovek a propagačních materiálů, nachází skutečný skvost – kovová gramofonová deska. Zajímavý výběr učinila Katarína Gatialová, vedoucí oddělení nových médií Národního muzea.
V době, kdy dominují digitální data, je rozhodnutí Gatialové zvolit analogové médium zajímavé. Své důvody vysvětluje slovy: "Žijeme v postdigitální době, kdy se začíná vytrácet víra v digitální data a jejich dlouhodobou udržitelnost." Tato skepse vůči životnosti digitálních formátů ji přiměla k tomu, aby se rozhodla pro klasické, časem prověřené médium – niklovou gramofonovou desku.
Zvuková stopa na gramofonové desce nese nejen zakódované informace o Národním muzeu, ale obsahuje také fotografii webových stránek muzea a stručný návod, jak desku používat. Analogová relikvie z minulosti slibuje, že v budoucnu spojí lidi s bohatou historií a kulturním významem Národního muzea.
Uchovávání odkazu
Mezi cennostmi byl vedle řady mincí i dobře zachovalý výtisk novin "Večerní Praha" z 20. dubna 1972
S odstupem let bude časová kapsle uložená v kopuli Národního muzea sloužit jako most mezi generacemi. Má moc přenést lidi do minulosti a předat jim moudrost a krásu bohaté české historie. Rozhodnutí zachovat časovou schránku z roku 1972 a zároveň vytvořit novou pro budoucnost zdůrazňuje význam zachování našeho dědictví, které zajistí, že zůstane nedotčeno i pro generace, které se ještě nenarodily.
V době rychlého technologického pokroku je časová kapsle Národního muzea důkazem trvalé hodnoty fyzických artefaktů. V době, kdy hledíme do budoucnosti a nejsme si jisti, jaká digitální krajina nás čeká, nám analogová gramofonová deska připomíná, že některé věci se nejlépe uchovávají v nadčasové, hmatatelné podobě – jako poselství z minulosti do budoucnosti.
Zdroje: blesk.cz, kudyznudy.cz, denik.cz
