Posvátná místa, často zasazená do odlehlých lesních mýtin, uchovávají nejen vzpomínky na zesnulé, ale také klidnou energii, která může návštěvníkům pomoci načerpat novou energii.
Pořejov: Tichá svatyně v lese
Židovský hřbitov v Pořejově, malé a téměř zapomenuté místo, ztělesňuje tichou důstojnost těchto posvátných míst. Hřbitov založený na počátku 18. století byl kdysi součástí dnes již zaniklé obce Pořejov, která stávala poblíž stejnojmenného rybníka. Dnes leží hřbitov asi 500 metrů od obce Žebráky, skrytý v lesním porostu u silnice vedoucí do Dlouhého Újezdu.
Židovský hřbitov v Pořejově
Místo o rozloze zhruba 20 krát 40 metrů obklopuje rozpadající se ohradní zeď, která připomíná jeho stáří a běh času. Kdysi zde stávaly tři stovky náhrobků, dnes jich zbylo méně než osmdesát, z nichž mnohé jsou pouhými fragmenty. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1755 a nabízí pohled na život židovských obyvatel Pořejova a okolních vesnic, jako jsou Částkov a Lesná. I přes svůj zchátralý stav je hřbitov uznáván jako kulturní památka České republiky, která uchovává vzpomínku na dávno zaniklou komunitu.
Drmoul: Umělecká výzdoba
Dalším zajímavým místem je židovský hřbitov u Drmoulu, který se nachází na svahu Panského vrchu v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Lesní hřbitov o rozloze asi 1511 metrů čtverečních byl založen v 17. století, přičemž první písemná zmínka pochází z roku 1676. Původně byl obehnán zdí, která později ustoupila dřevěnému plotu, a v roce 1947 se na hřbitově nacházelo asi 690 náhrobků uspořádaných do 30 řad.
Dnes je zde přibližně 360 náhrobků z let 1673 až 1936. Tyto náhrobky, zhotovené v barokním a klasicistním stylu, jsou zdobeny lidovými květinovými motivy a odrážejí místní tradice a umělecké cítění té doby. Přestože židovská komunita v Drmoulu zanikla v roce 1938, hřbitov byl po roce 1989 obnoven a zachoval si svůj historický a kulturní význam.
Velká Bukovina: Rozmanitá sbírka náhrobků
Židovský hřbitov ve Velké Bukovině, který se nachází severně od obce v okrese Náchod, je dalším místem, kde dávná minulost ožívá prostřednictvím náhrobků. Na rozsáhlém a dobře zachovalém hřbitově se nachází 169 náhrobků různého stáří a provedení, od 17. století až po novější dobu.
Zdejší náhrobky jsou vyrobeny z různých materiálů včetně pískovce a mramoru, a vyznačují se širokou škálou stylů – od malých, hustě popsaných macev až po větší, zdobené klasické kompozice. Hřbitov je zastíněn dvanácti vzrostlými stromy, které přispívají k jeho klidné atmosféře. Na klidné místo odpočinku, které je zároveň chráněno jako kulturní památka České republiky, se dá vstoupit malou dřevěnou brankou.
Hostouň: Zachování památky ztracené komunity
Židovský hřbitov u Hostouně je zřejmě nejodlehlejší ze všech, leží asi 300 metrů jihozápadně od novějšího hřbitova v úzkém pásu lesa. Zůstalo zde přibližně 51 náhrobků, přičemž nejstarší pochází z roku 1786. Ačkoli se hřbitovní zeď a obřadní síň částečně dochovaly, márnice, která se kdysi nacházela v jihovýchodním rohu, zcela zanikla.
Hřbitov byl využíván až do roku 1848, poté bylo pohřbívání přesunuto na nové místo. Zbylé náhrobky jsou převážně pozdně barokní a klasicistní, což odráží estetické cítění 18. a 19. století. I přes svou malou rozlohu je hostouňský hřbitov považován za jeden z nejcennějších židovských hřbitovů na Kladensku a je chráněn jako kulturní památka.
Místo posledního odpočinku
Návštěva zapomenutých židovských hřbitovů nabízí prostor k zamyšlení a možnost načerpat sílu v klidu přírody.
Zdroje: kudyznudy.cz, cs.wikipedia.org, urbanstage.cz, turistika.cz
