Odvážná snaha o svobodu nejenže zaujala svět, ale také znamenala významnou kapitolu v pokračujícím boji proti železné oponě, která oddělovala východní Evropu od západního světa.
Zrod vlaku svobody
Vlak svobody, oficiálně známý jako vlak číslo 3717, se vydal na cestu z Chebu do Aše osudného dne 11. září 1951. Výjimečnost jízdy spočívala v tom, že většina jeho cestujících neměla ani tušení o dobrodružství, které jim změní život. Trasa vlaku měla zahrnovat zastávku v Aši, ale osud měl jiné plány. Pod vedením odhodlaného strojvedoucího Jaroslava Konvalinky měla cesta nabrat nečekaný směr.
Spiklenci na palubě
Odvážný útěk pečlivě naplánovala skupina odvážlivců, kteří už měli dost dusivého komunistického režimu v Československu. Zatímco vlak uháněl po své trase, organizátoři útěku postupně nastupovali. Na stanici Hazlov se k nim přidal i MUDr. J. Švec, zubní lékař z Aše. Právě zde dostal strojvedoucí signál, který měl uvést kola osudu do pohybu.
Důmyslný plán útěku
Klíč k odvážnému útěku spočíval v oklamání úřadů. Doktor Švec dal strojvedoucímu signál, že železniční výhybka v Aši je v opravě, což nakonec změnilo směr vlaku do Německa. Strojvedoucímu Jaroslavu Konvalinkovi se podařil odvážný kousek, když zavřel trubku pro ovládání brzd vlaku, simuloval technickou závadu a vyřadil nouzovou brzdu.
Prolomení bariér a hranic
Když se vlak řítil ašským nádražím závratnou rychlostí kolem 70 km/h, rozbil dřevěnou závoru a řítil se dál, přičemž u obce Wildenau překročil hranici do západního Německa. Tam je vedle amerických vojáků a německých finančních úředníků přivítali česky mluvící jednotlivci. Pokusy zastavit vlak ze strany průvodčího a příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) na palubě byly zmařeny jejich ozbrojenými komplici.
Nechtění cestující
Útěk je o to překvapivější, že ve vlaku svobody cestovali nic netušící cestující, především studenti chebského gymnázia a pacienti z Františkových Lázní, kteří o odehrávajícím se dramatu neměli tušení. Tragédií je, že se po dvou dnech museli vrátit do komunistického Československa, kde je čekaly výslechy. Toto utrpení mělo strastiplné následky pro příbuzné, které po sobě zanechali, z nichž mnozí čelili soudním procesům a věznění.
Důsledek
Svět se brzy dozvěděl o tomto odvážném útěku a hrdinové, kteří se vzepřeli spáru komunistického režimu, se stali symboly naděje a odolnosti. Důsledky se však neomezily jen na ty, kteří jeli vlakem. V důsledku historického útěku byly demontovány železniční tratě spojující východní a západní blok, což odráželo napětí a rozdělení té doby.
Cesta vlaku svobody, ačkoli byla plná rizik a nepředvídaných problémů, je svědectvím o nezlomné lidské touze po svobodě. Slouží jako připomínka toho, že i tváří v tvář zdánlivě nepřekonatelným překážkám může lidská vůle najít způsob, jak prolomit bariéry útlaku a dosáhnout zaslíbené svobody.
Zdroje: plus.rozhlas.cz, echo24.cz, cs.wikipedia.org
