Životní příběh Viktora Lustiga, který nakonec skončil ve věznici Alcatraz, by byl dokonalou předlohou pro napínavý dobrodružný film.
Zrození vychytralého génia
Viktor Lustig byl geniální podvodník
Viktor Lustig se narodil do poměrně zámožné rodiny, která mu umožnila přístup ke kvalitnímu vzdělání. V dospělosti mluvil plynně pěti jazyky, což se ukázalo jako neocenitelná dovednost při jeho celosvětových “dobrodružstvích“.
Navzdory privilegované výchově však nikdy nebyl spokojený, protože cítil, že malé Čechy nemohou pojmout jeho ambice. Rozhodl se proto prosadit daleko za hranicemi své vlasti a zaměřil se na Francii, kde se začal zdokonalovat v podvodech, až se z něj stal jeden z nejznámějších podvodníků v historii.
Geniální kousek
Lustigův první velký podvod byl stejně důmyslný jako odvážný. Během cesty do New Yorku na palubě luxusního parníku plného bohatých cestujících představil Lustig „stroj na peníze“, o kterém tvrdil, že dokáže kopírovat bankovky. Stroj předvedl tak, že do něj vložil stodolarovou bankovku a po šesti hodinách čekání se objevily dvě stodolarové bankovky. Zaujatí a chamtiví cestující toužili získat tento zázračný přístroj do svých rukou a každý z nich za něj zaplatil Lustigovi neuvěřitelných 30 000 dolarů.
Stroj však nebyl nic víc než chytrá lest. Dokázal vyrobit duplikát bankovky pouze jednou, než přestal fungovat. Když si jeho oběti uvědomily, že se nechaly napálit, Lustig už byl dávno pryč, peníze si strčil do kapsy a zanechal po sobě jen zmařený sen.
Odvážný plán
Jeden z nejlegendárnějších Lustigových podvodů se odehrál v Paříži v polovině 20. let 20. století. Po přečtení novinového článku o nákladné údržbě Eiffelovy věže vymyslel Lustig plán, jak tuto ikonu „prodat“. Zfalšoval úřední dokumenty, vydával se za vládního úředníka a přesvědčil skupinu obchodníků s kovovým šrotem, že francouzská vláda tajně plánuje demontáž a prodej věže kvůli nákladům na údržbu.
Lustig připravil falešné výběrové řízení, které „vyhrál“ André Poisson, naivní podnikatel toužící se prosadit. Nejenže Poisson za věž zaplatil obrovskou částku, ale Lustig ho také přesvědčil, aby poskytl vysoký úplatek, který měl obchod zajistit. Po obdržení platby Lustig uprchl do Vídně a očekával, že podvod bude odhalen v tisku. Ale Poisson, příliš zahanbený svou důvěřivostí, se rozhodl mlčet.
Povzbuzen svým úspěchem se Lustig po několika týdnech vrátil do Paříže, aby se pokusil o stejný podvod. Tentokrát však jeho zamýšlená oběť pojala podezření a kontaktovala policii dříve, než se obchod mohl uskutečnit. Lustig jen o vlásek unikl dopadení, uprchl do zahraničí a opět přelstil úřady.
Nebezpečná hra
Al Capone v roce 1930
Lustigova troufalost se neomezovala jen na podvádění nic netušících boháčů. Při jednom ze svých nejodvážnějších podniků se dostal do křížku s nikým jiným než s Al Caponem, známým chicagským mafiánem. Lustig požádal Caponeho o půjčku 50 000 dolarů na financování falešného obchodního podniku. Po dvou měsících vrátil celou částku s tvrzením, že podnik zkrachoval, ale že peníze vrací z poctivosti.
Capone, na kterého udělala dojem Lustigova zjevná poctivost, ho za jeho „poctivost“ odměnil pěti tisíci dolary. Toto setkání s jedním z nejnebezpečnějších amerických zločinců ještě více upevnilo Lustigovu pověst mistra manipulace.
Závěrečná část “dobrodružství“
Lustigovo štěstí nakonec skončilo v roce 1934, kdy byl zatčen za padělání bankovek, což byl zločin, který stále více přitahoval pozornost orgánů činných v trestním řízení. Vždy vynalézavému Lustigovi se podařilo den před soudem uprchnout z vazby, ale jeho svoboda netrvala dlouho. O necelý měsíc později byl dopaden.
Tváří v tvář nevyhnutelnosti svého osudu se Lustig ke svým zločinům přiznal a byl odsouzen k 20 letům v nechvalně proslulé věznici s maximální ostrahou Alcatraz. Odseděl si 11 let, než v březnu 1947 onemocněl zápalem plic. Zemřel o pouhé dva dny později, čímž skončil život jednoho z nejodvážnějších podvodníků v historii.
Zdroje: idnes.cz, medium.seznam.cz, cs.wikipedia.org
