Není to však jen architektonická velkolepost, která přitahuje návštěvníky ze široka daleka, ale i dráždivá tajemství a legendy, které zahalují pohnutou minulost hradu.
Kronika hradu Veveří
Počátky hradu Veveří sahají až do 12. století, kdy byl pravděpodobně založen pod záštitou moravského knížete Konráda I. Brněnského. V jeho slavné historii se na hradě vystřídali markrabata, knížata a významné rody a hrad sehrál klíčovou roli jako knížecí rezidence, vězení a místo důležitých diplomatických akcí. Ve 14. století přešel hrad do vlastnictví Lucemburků a stal se střediskem šlechty a významných událostí té doby.
Pevnost v průběhu času
Strategický význam a bohatství hradu přitáhly v 18. století pozornost Prusů, což vedlo k jeho dobytí a vyplenění. Toto období spolu s 19. stoletím předznamenalo dobu bouřlivých událostí a častých změn majitelů. Každý majitel přinesl do Veveří svou vizi a postupně utvářel jeho krajinu, včetně přístavby anglického parku.
V 19. století byl hrad pod správou židovského obchodníka Hirsche, který zde provedl významné modernizace, jako například výměnu dřevěného vodovodu za kovový a zavedení telefonu, čímž Veveří vstoupilo do nové éry.
Válečná a pozdější léta
Druhá světová válka přinesla hradu Veveří nové výzvy – nacisté majetek zabavili a jeho rozsáhlý areál přeměnili na výcvikový prostor pro německé vojáky. Osvobození Brna ke konci války zanechalo sice hrad značně poškozený, ale připravený na novou kapitolu.
V poválečném období docházelo k rozsáhlým opravám, které vyvrcholily jeho znovuotevřením pro veřejnost na počátku 21. století, a nyní prostřednictvím expozic a prohlídek nabízí pohled na moravskou historii.
Templářské dědictví
Hrad obklopuje mnoho pověstí, z nichž vyniká legenda o templářském pokladu. Příběh se týká dvanácti stříbrných sošek apoštolů, které byly údajně součástí kořisti přivezené knížetem Břetislavem I. z jeho vojenské výpravy do Polska. Podle legendy byly sošky původně uloženy v klášteře u Tišnova, než je templáři ukryli na hradě Veveří.
Došlo k mnoha pokusům vypátrat místo, kde se templářský poklad ukrývá. Všechna pátrání však byla marná, a tak snahy pomalu, ale jistě opadly.
Pátrání zažehnuté bleskem
O několik století později, kdy úder blesku vyvrátil korouhev z věže, a odhalil tak uvnitř skryté listiny plné tajemných šifer a indicií, se opět rozpoutala honba za pokladem. Podle pověsti měl poklad zahrnovat nejen stříbrné sošky, ale možná i Svatý grál nebo Bafometa.
Mezi pestrou škálu majitelů Veveří patřil také kníže Prosper ze Sinzendorfu, který, inspirován odhalenými dokumenty, se vydal na výpravu za pokladem. Jeho neúnavné pátrání ho sice vedlo k objevení důmyslné sítě podzemních chodeb, ale poklad nenašel.
Před svou předčasnou smrtí narazil Prosper na rakve s těly pohřbených templářů – šlo o událost, která podnítila spekulace o možném prokletí nalezené hrobky.
Záhadný symbol
K tajemnému kouzlu hradu přispívá také kaple Matky Boží, zdobená záhadným kryptogramem připomínajícím písmeno „M“. Jedná se o poctu Panně Marii, které je kaple zasvěcena, nebo skrývá spojitost s Jacobem de Molay, posledním velmistrem templářů? Tato otázka zůstává nezodpovězena, což tajemství obklopující hrad a jeho okolí ještě více prohlubuje.
Hrad Veveří i jeho spletitou síť podzemních chodeb nepřestává fascinovat milovníky tajemna. Například záhadolog Arnošt Vašíček se věnuje tajemstvím hradu Veveří ve své knize „České tajemno“ a nabízí poznatky a spekulace o templářských souvislostech i příběhové minulosti hradu.
Zdroje: brnensky.denik.cz, medium.seznam.cz, stoplusjednicka.cz
