Podivnou podívanou odstartovala žena jménem Frau Troffea, která v červenci 1518 nevysvětlitelně začala tančit v ulicích středověkého Štrasburku. Její neúnavné křečovité pohyby šokovaly její slušné sousedy, ale brzy se k ní začali přidávat i ostatní. Během týdne tančilo asi sto lidí a do konce srpna se jejich počet zvýšil na čtyři sta. Tanečníci vypadali jako v transu, poháněni neznámou silou, aby tančili jako ďáblové, často bez odpočinku, jídla a vody. Mnozí z nich podlehli vyčerpání nebo infarktu a proměnili Štrasburk v děsivou scénu.

Zdroj: Youtube

Historie hysterického tance

Štrasburský taneční mor nebyl ojedinělým případem. V průběhu dějin se podobné epidemie vyskytovaly v různých částech Evropy. V roce 1247 postihl smrtící tanec Erfurt a v Maastrichtu dvě stovky frenetických tanečníků způsobily spoušť na mostě přes řeku Mázu. V roce 1374 se v ulicích Cách a dalších měst proháněly stovky lidí, kteří tančili v divokém deliriu. Fenomén se dostal i do jižní Itálie, kde tarantismus neboli víra, že tanec je protijedem na tarantule, vedl k tanečním orgiím ve vlnách.

Teorií je mnoho

Uplynula staletí, ale příčina "tanečního moru" zůstává zahalena tajemstvím. Byly navrženy různé teorie od ergotismu, stavu způsobeného požitím toxické houby, který vede k halucinacím a křečím, až po víru v tarantismus – údajné léčení jedem tarantule prostřednictvím zběsilého tance. Žádná z teorií však plně nevysvětluje vytrvalost a intenzitu jevu.

Moderní interpretace

Historik John Waller z Michiganské univerzity nabízí sofistikovanější a věrohodnější vysvětlení. Navrhuje, že taneční mor byl stresem vyvolanou masovou psychózou. Waller poukazuje na to, že výrazné vlny tanečního moru následovaly po obdobích strádání, jako byly povodně, hladomory a epidemie nemocí. Waller si rovněž všímá podobných vzorců v klášterních komunitách, kde represivní prostředí vedlo k propuknutí hysterie a kolektivního šílenství.

Sektářské rituály?

Americký historik medicíny Robert E. Bartholomew představuje odlišný pohled. Podle jeho výzkumu nebyla taneční mánie spontánní, ale spíše rituální a praktikovaná sektami poutníků. Mnohé z těchto sekt vznikly na území dnešní České republiky a zabývaly se chováním považovaným za nemorální, včetně sexuální promiskuity. V rozporu s obecným předpokladem, že orgiím dominovaly ženy, se těchto bizarních rituálů účastnila obě pohlaví.

Záhada tanečního moru z roku 1518 nakonec zůstává nadále poutavým tajemstvím. I když se bizarní historickou událost pokoušejí objasnit různé teorie, žádná zatím nebyla prokázána.

Zdroje: idnes.cz, medium.seznam.cz, muzivcesku.cz