Právě cesta francouzského krále Karla VIII. do Itálie představuje počátek ničivé cesty syfilidy Evropou, kde se proslavila svými závažnými příznaky a rozsáhlým dopadem, a to i v českém království.

Zdroj: Youtube

Historický výskyt syfilis

Předpokládá se, že syfilis se do Evropy dostala přibližně koncem 15. století. Pozoruhodný je případ francouzského krále Karla VIII., jehož vojenské tažení do Neapole v roce 1495 usnadnilo šíření nemoci z Nového světa do Evropy. Tato událost znamenala začátek smrtícího tažení syfilis napříč kontinentem a vysloužila si v den kapitulace Neapole pochmurný název "hodina syfilis".

Jak se nemoc šířila, stala se rychle hlavní příčinou úmrtí, druhou po moru, a postihovala jak rolníky, tak šlechtu. V českém království byly následky zničující; historická analýza českého historika Otto Plachta uvádí, že v letech 1557 až 1615 byla v důsledku syfilidy zdecimována více než polovina starých šlechtických rodů.

Projevy syfilis

Syfilis se projevuje ve čtyřech stadiích, z nichž každé má svůj vlastní soubor příznaků:

Primární stadium: Prvním příznakem je obvykle malý vřed, známý jako šankr, který se objeví v místě, kde se bakterie dostala do těla, obvykle v okolí genitálií, konečníku nebo úst. Šankr je obvykle pevný, kulatý a nebolestivý a objevuje se zhruba tři týdny po expozici. Trvá 3 až 6 týdnů a hojí se bez ohledu na to, zda je osoba léčena, či nikoli.

Sekundární stadium: Pokud není infekce léčena, přechází do sekundárního stadia, které je charakterizováno kožními vyrážkami a lézemi na sliznicích. Vyrážka obvykle nezpůsobuje svědění a může se projevovat jako drsné, červené nebo červenohnědé skvrny jak na dlaních, tak na chodidlech. Mezi další příznaky může patřit horečka, zduření lymfatických uzlin, bolest v krku, nejednotné vypadávání vlasů, bolesti hlavy, úbytek hmotnosti, bolesti svalů a únava.

Latentní stádium: Je bezpříznaková fáze. U naprosté většiny pacientů se kožní vyrážka spontánně zhojí.

Terciární stadium: Nejzávažnější následky syfilis se objevují v terciárním stadiu, které se může objevit až několik let po počáteční infekci. Může vést k poškození mozku, nervů, očí, srdce, cév, jater, kostí a kloubů. Příznaky terciární syfilis mohou zahrnovat potíže s koordinací svalových pohybů, ochrnutí, necitlivost a postupnou slepotu a demenci. Některým nakaženým se doslova rozpadl obličej, nebo se na něm objevilo mnoho nádorů. U některých nemocných byl zároveň zasažen i mozek, takže docházelo k demenci a záchvatům. Tato poškození mohou být natolik závažná, že mohou způsobit smrt.

Sociální a lékařské reakce

Tehdejší lékařská komunita se snažila porozumět a zvládnout syfilis. Souvislost mezi nemocí a sexuálním kontaktem nebyla okamžitě rozpoznána, což vedlo k různým způsobům léčby. Mezi ně patřilo použití rtuti, která byla stejně škodlivá jako nemoc sama.

Šíření bylo tak rozsáhlé, že celé komunity, které neměly lékařské znalosti pro boj s touto nemocí, se často uchylovaly k neúčinným a zoufalým opatřením, jako byla izolace a leprosária, která infekci příliš nepomáhala omezit.

Pokroky v léčbě

Průlom v léčbě syfilidy přinesl až Paul Ehrlich, který v roce 1910 vyvinul lék Salvarsan, což byl významný pokrok, i když se nejednalo o definitivní lék. Skutečný zlom nastal s objevem penicilinu v polovině 20. století, který se stal standardní účinnou léčbou syfilis a výrazně snížil její výskyt ve vyspělých zemích.

Aktuální stav a výzvy

Navzdory pokrokům v medicíně zůstává syfilis globálním zdravotním problémem, zejména v méně rozvinutých regionech. Odhaduje se, že ročně je diagnostikováno šest milionů nových případů, přičemž významné procento se vyskytuje v rozvojových zemích. Onemocnění, pokud se neléčí, stále představuje vysoké riziko úmrtnosti a závažných dlouhodobých komplikací, včetně neurologického a kardiovaskulárního poškození.

Zdroje: denik.cz, stoplusjednicka.cz, vesmir.cz