Stalinův pomník na Letné je spojený s bouřlivou historií a obrovským tlakem, kterému čelili jeho tvůrci. Vše vyústilo v srdcervoucí osobní tragédii.
Zrod pomníku
V roce 1949 oslavil Josif Stalin sedmdesáté narozeniny a Československo se k oslavám připojilo velkolepými oslavami. Ze všech koutů země se na počest diktátora sbíhaly dary a začaly se připravovat plány na monumentální pomník jeho jména. Zadání soutěže bylo ohromující: Stalinova socha se měla tyčit nad Prahou, posazená třicet metrů nad letenským svahem.
Vítězný návrh
Sochař Otakar Švec předložil vítězný návrh, monumentální sochu, která zobrazovala Stalina vedoucího sovětský i československý národ ke světlé budoucnosti. Stalin stál v čele, po jeho boku byli zástupci sovětského lidu na jedné straně a československého lidu na straně druhé. Soutěžní komisi zaujalo ztvárnění Stalina po boku lidu, což byl odklon od jiných návrhů, které se soustředily pouze na jeho podobu. Tato volba návrhu byla považována za vhodnější pro vojenské přehlídky, kde by vojáci nepochodovali za svým vůdcem. Navzdory svému významu byla tehdy oblast Letné žertovně nazývána "Záprdelí", což svědčí o kreativitě českého lidu.
Stavební problémy
Stavba pomníku představovala monumentální výzvu. Stalinova socha měla být patnáct metrů vysoká, vyrobená převážně ze žuly a vážit neuvěřitelných 52 tun, do toho nesmíme zapomenout na podstavec, který měl stejné parametry. Přeprava tak masivního materiálu vyžadovala zpevnění mostů, stejně jako letenský svah, který by bez úprav obří zátěž neunesl. Harmonogram stavby se kvůli technickým komplikacím neustále zpožďoval a měnil, což na tvůrce vyvíjelo obrovský tlak.
Tragický osud Otakara Švece
Sochař Otakar Švec, který stál za projektem, čelil nejen technickým problémům, ale také zdrcujícímu psychickému tlaku ze strany úřadů. Neustálý tlak strany a strach z hrozivých následků, včetně možného trestu smrti, vedly Švece k tomu, že se s nimi vyrovnával alkoholem a bezohledným chováním. Neustálý dohled StB jeho trápení ještě umocňoval. Tragédií bylo, že jeho manželka Vlasta už situaci neunesla a vzala si život otravou plynem. Švec, přemožený žalem a zoufalstvím, následoval jejího příkladu a otrávil se plynem jen několik dní před slavnostním odhalením pomníku. Jeho příběh se stal v roce 2017 námětem filmu Viktora Polesného "Monstrum", který vrhá světlo na osobní tragédie skryté za fasádou monumentu.
Pád Stalinova pomníku
Odstřel sousoší v roce
Pouhý rok po odhalení pomníku došlo na významném komunistickém sjezdu v Sovětském svazu k dramatickému posunu ve vyprávění. Nikita Chruščov odsoudil Stalinův kult osobnosti a jeho zločiny a režim se ocitl v nejisté situaci. Kdysi oslavovaný symbol moci se nyní stal reprezentací tyranie. Komunistická strana byla postavena před nelehký úkol demontovat pomník v hodnotě 140 milionů korun.
V roce 1962, sedm let po jeho vztyčení, se pomník dočkal svého konce. Stalinova hlava byla odstraněna ručně, zatímco zbytek sochy byl ve třech etapách odstřelen za použití dvou tun výbušnin a dvou tisíc rozbušek. Akce trvala několik týdnů a zbytky byly zlikvidovány poblíž Rohanského ostrova na Vltavě.
Příběh pražského Stalinova pomníku na Letné je tragickým příběhem nátlaku, utrpení a konečné demolice. Slouží jako dojemná připomínka bouřlivých dějin východní Evropy v období studené války, kdy se velké symboly moci mohly rozpadnout stejně rychle, jako vyrostly.
Zdroje: refresher.cz, reflex.cz, e15.cz
