Vláda Karla IV. se vyznačovala pozoruhodným rozkvětem království, ale za velkolepostí se skrýval král, který po celou dobu své existence bojoval s bolestí a utrpením.
Raná léta Karla IV. narozeného Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně měla daleko k idyle. Neklidné manželství jeho rodičů vedlo matku k tomu, že hledala útočiště na hradě Loket a Karla vzala s sebou. V pouhých třech letech se Karel ocitl na dva měsíce uvězněn na hradě, údajně ze strachu, že by ho matka mohla využít k politickým cílům.
Aby unikl zmatkům, byl Karel poslán na výchovu do Francie, kde se v sedmi letech oženil s Blankou z Valois.
Láska a ztráta
V patnácti letech čelil Karel prvnímu pokusu o atentát, když mu byl během velikonoční hostiny v Itálii do jídla podstrčen jed. Díky jeho přísně dodržovanému půstu se ovšem zachránil. Když se po jedenácti letech strávených v cizině vrátil do Čech, zjistil, že se odcizil své rodině, neumí česky a je znechucen stavem Pražského hradu.
Navzdory potížím začal Karel IV. obnovovat Pražský hrad, k čemuž ho inspirovala milovaná manželka Blanka. Manželské štěstí však ukončila její předčasná smrt, která Karla zdrtila. Jejich milostný příběh přetrval pětadvacet let.
Jeho druhá manželka, Anna Falcká, zemřela rovněž předčasně ve čtyřiadvaceti letech spolu s jejich prvorozeným synem a dcerou Markétou. Koloběh rodinných úmrtí pokračoval, když jeho třetí manželka Anna Svídnická zemřela ve stejném věku při porodu jejich třetího dítěte.
Silná a nekonvenční královna
Karel IV. a Alžběta Pomořanská
Karlova čtvrtá žena, Eliška Pomořanská, byla silnou a výraznou osobností. Porodila mu sice šest dětí, včetně jeho nástupce Zikmunda, ale jejich vztah byl plný neshod ohledně potomků. Navzdory problémům v osobním životě zůstal Karel IV. oddaný svému království a jeho prosperitě.
Zkoušky a zranění
Karlova nahrbená postava byla důsledek těžkého zranění krku
Karel IV. se během svého života potýkal s četnými zraněními a nemocemi, které mu přinášely nesmírné utrpení. Dna mu způsobovala nesnesitelnou bolest kyčlí, což vedlo k hrbaté chůzi. Během turnaje utrpěl vážné zranění obličeje, při němž přišel o několik zubů. Osudným se mu však stalo zranění, při kterém si během turnaje zlomil krček stehenní kosti, a zpečetil tak svůj osud.
Tragický konec
Karel IV. byl po zranění stehenní kosti upoután na lůžko a trpěl neustálými bolestmi. Podle lékařských záznamů se zlomenina nehojila. V době, kdy se s takovými zraněními dalo dělat jen málo, ho potkal stejný osud jako mnoho pacientů té doby. Proleženiny, embolie a zápal plic představovaly zlověstnou hrozbu. Karel IV. nakonec zápalu plic podlehl, jeho horečnaté a bolestivé poslední dny jsou popsány v kronikách.
Rozloučení s králem
Tělo císaře Karla IV. bylo připraveno k jedenáctidennímu veřejnému vystavení, díky němuž se s ním mohlo rozloučit 7 000 Pražanů. Ve čtyřicetitisícovém městě toto gesto úcty a smutku podtrhlo hluboký vliv, který měl na životy svých poddaných.
Když se zamýšlíme nad životem a odkazem Karla IV., připomínáme si muže, který navzdory osobnímu utrpení a tragédiím dokázal svému království přinést prosperitu a osvícení. Jeho příběh je dojemnou připomínkou toho, že i tváří v tvář nepřízni osudu lze dosáhnout velikosti a zanechat nesmazatelnou stopu v dějinách.
Zdroje: cs.wikipedia.org, bulvarnihistorie.cz, idnes.cz
Sledujte nás v Google Zprávách