Starobylé stavby pocházející ze středověku mají jedinečné kouzlo, které je odlišuje od známějších památek v Praze. Málokdo ví, jak vypadaly nejstarší pražské kamenné domy a jaký mají historický význam.
Odhalení skryté historie
K objevu prvního románského kamenného domu v Praze došlo v roce 1898 při demolici domu č. p. 628/I v Týnské ulici na Starém Městě. Nečekaný nález byl počátkem rozsáhlého výzkumu výjimečné skupiny staveb, která dnes čítá více než 70 zdokumentovaných objektů. Domy nyní poskytují neocenitelné poznatky o raném architektonickém vývoji města.
Skromné počátky středověké Prahy
Abychom docenili význam kamenných domů, musíme nejprve nahlédnout do počátků středověké Prahy. Nejstarší osídlení města vzniklo v blízkosti Pražského hradu, kde oblast opevňovaly dřevěné a hliněné hradby. V 10. století se v malostranském podhradí dařilo dřevěným stavbám a přes Vltavu se pravděpodobně klenul most. Praha dokonce přitahovala pozornost arabského kupce Ibráhíma ibn Jakúba, který v 10. století doložil prodej sedel, uzd a štítů.
Během 11. století se Praha rozšířila na pravý břeh Vltavy, čemuž nahrával přesun centra moci na Vyšehrad. Tato expanze vedla ke vzniku nového tržiště na budoucím Staroměstském náměstí a položila základ kamenným budovám, které vidíme dnes. Ve 12. století došlo ke stabilizaci uliční sítě, která dala vzniknout románským kostelům a obytným domům.
Jedinečné rysy kamenných domů
Andělská kolej, románský dům částečně zbořený při pražské asanaci
Čím se rané pražské kamenné domy vyznačují? Šlo převážně o dvoupodlažní stavby, jejichž první patro bylo částečně zapuštěno pod úroveň terénu. Místo vchodů do ulice měly tyto domy zadní vchody a většina oken a větracích otvorů směřovala tímto směrem. Domy v podstatě fungovaly jako malé nezávislé pevnosti.
Podrobnosti o výšce domů jsou vzácné, ale podle dochovaných štítů střech lze usuzovat, že některé měly tří podlaží. Zajímavé je, že neexistovala žádná vnitřní schodiště a přístup do vyšších pater byl pravděpodobně z venku.
Střechy a interiéry byly opatřeny kamennými klenbami, což odráží tehdejší robustní stavební metody. Doklady o topných zařízeních jsou však omezené, takže nám zůstávají dráždivé otázky, jak byly domy vytápěny.
Koncentrace ve Starém Městě
Domy byly soustředěny především v oblasti Starého Města. To může být způsobeno přítomností centrálního tržiště a hustou dřevěnou zástavbou v ostatních částech města. Pravý břeh nabízel otevřené možnosti pro hromadnou výstavbu a uspořádání kolem Staroměstského náměstí dodnes evokuje středověké tržiště.
Odhalení identity majitelů prvních pražských domů zůstává výzvou. Ačkoli záznamy ukazují na bohatší osoby, včetně církevních osobností, obchodníků a kupců, konkrétní vlastníci zůstávají neznámí. Ve 12. století došlo v okolí nového tržiště k výraznému přílivu německy mluvících obchodníků, což naznačuje, že šlo o významné vlastníky nemovitostí. Přesné vlastnictví však zůstává předmětem budoucího výzkumu.
Jedinečný evropský klenot
Pražské kamenné domy se od svých evropských protějšků odlišují tím, že nemají přímou vazbu na sakrální stavby. I když některé poznatky naznačují náboženské souvislosti, představují tyto domy jedinečný architektonický fenomén v srdci středověké Evropy. Srovnání s jinými soudobými románskými domy nás vede k analogiím v severozápadní Evropě, ale k žádným přímým paralelám.
Ve skrytých zákoutích Starého Města pražského tyto kamenné domy stále podněcují představivost těch, kteří je objeví. Jsou svědectvím bohaté historie města a vývoje architektonických stylů v průběhu staletí.
Zdroje: archeologienadosah.cz, zastarouprahu.cz, cs.wikipedia.org
