Neuvěřitelné odhalení vyvolalo zvědavost nespočtu amatérských hledačů pokladů, kteří toužili ommerenský poklad objevit. Skutečný příběh ukrytého bohatství je však zahalen tajemstvím, intrikami a záhadnou postavou Edwarda Kastla, muže, jehož role v osudu pokladu zůstává nejasná.
Operace Market Garden a bankovní loupež
Příběh zmizelého ommerenského pokladu má svůj původ v době po operaci Market Garden během druhé světové války. Ambiciózní spojenecká operace, jejímž cílem bylo překročit Rýn a dosáhnout Arnhemu, nabrala nečekaný obrat, když spojenecká vojska narazila na mohutný odpor. Během operace spojenecké nálety vážně poškodily banku v Arnhemu a neúmyslně prolomily její trezor.
Po skončení války se nizozemský úřad pro správu majetku pustil do mise, jejímž cílem bylo získat zpět ukradené cennosti. Vyšetřování je přivedlo ke zprávě bývalého válečného zajatce, který tvrdil, že šest vojáků, kteří byli zodpovědní za ostrahu poškozené banky, uloupilo část jejího bohatství. Tito vojáci údajně před svým zajetím zakopali své nekalé zisky poblíž Ommerenu, čímž připravili půdu pro honbu za pokladem epických rozměrů.
Stopy a záhadné postavy
V centru poutavého příběhu stojí záhadná postava Edwarda Kastla, výsadkáře, který sehrál klíčovou roli v událostech kolem ukrytého pokladu. Podle záznamů byl Kastel velitelem skupiny vojáků, kteří cennosti ukryli. Co se však stalo s ním a se samotným pokladem, zůstává záhadou.
Jako klíčový svědek se objevil Helmut Sonder, spolubojovník. Potvrdil existenci pokladu a poskytl mapu s podrobnými údaji o jeho umístění. Nizozemské úřady se však k historce zpočátku stavěly skepticky, dokud si přesnost mapy neověřily přímo na místě a nedošly k závěru, že ji musel nakreslit někdo, kdo oblast důvěrně zná.
Osud pokladu
Jak vyšetřování pokračovalo, ukázalo se, že osud ukrytého pokladu může vysvětlovat několik verzí příběhu. Někteří se domnívali, že celý příběh je smyšlený, jiní měli podezření, že na jeho zmizení se mohli podílet místní obyvatelé nebo dokonce samotné úřady. Stín podezření se vznášel také nad Edwardem Kastelem a vojákem jménem Van de Water.
Zajímavé bylo, že záhada zaujala i americké zpravodajské důstojníky, kteří vedle nizozemských pátračů vedli vlastní vyšetřování. V oblasti údajně v té době pátrali i dva další soukromníci.
Česká spojka
Jedním z obzvláště fascinujících aspektů záhady je její spojení s Československem. Sonderova výpověď naznačila Kastelův možný český původ a jeho dezerci z české armády. Toto odhalení vedlo k dalšímu pátrání po Kastelově původu, které ukázalo, že se narodil v Sudetech, které jsou dnes známé jako Žlutice. Cesta Edwarda Kastla z Československa až k jádru záhady je příběhem, který čeká na své rozluštění.
Nepolapitelný Edward Kastel
Navzdory vyčerpávajícímu úsilí nizozemského ministerstva války se pátrání po Edwardu Kastelovi ukázalo jako nemožné. Podle posledních známých informací byl v říjnu 1945 převezen do nemocnice ve Sterkselu a následně deportován do Německa. Jeho konečný osud a role, kterou sehrál při zmizení ommerenského pokladu, zůstávají nezodpovězenými otázkami.
Příběh ommerenského pokladu je napínavou záhadou, která nepřestává fascinovat hledače pokladů i historiky. Odkaz druhé světové války, intriky kolem Edwarda Kastla a skryté bohatství Ommerenu dohromady vytvářejí příběh, který si žádá rozuzlení. Dokud poklad zůstává neobjeven, záhada trvá a kouzlo skrytého bohatství v nizozemských polích přetrvává a přitahuje dobrodruhy a hledače ze všech koutů světa.
Zdroje: badatele.net, denik.cz, idnes.cz