V červnu 2015 narazila Alena Krištofová při úpravě své zahrady na několik zlatých mincí. Protože si uvědomovala potenciální hodnotu a historický význam svého nálezu, okamžitě mince odevzdala na policii v Tanvaldu. Odtud byly mince převezeny na obecní úřad v Kořenově, kde byly celý rok uloženy.
Právní a byrokratické překážky
Zpočátku panovaly nejasnosti ohledně klasifikace mincí a správného nakládání s nimi. Tehdejší starosta Kořenova Luboš Marek vysvětloval, že s mincemi je třeba podle zákona zacházet jako s každým jiným nálezem, přestože je nepravděpodobné, že by je někdo mohl prohlásit za své. Status mincí zůstával nejasný až do zásahu libereckého krajského úřadu, který tvrdil, že mince měly být považovány za archeologický nález, nikoliv za pouhou ztrátu.
Mluvčí Libereckého kraje Markéta Žitná toto nedopatření upřesnila: "Poklad měl být v Kořenově vyhodnocen jako archeologický nález. Je však třeba dodat, že ne každý by věděl, jak takový nález klasifikovat."
Odborné posouzení a řešení
Dne 7. června 2016 si mince převzal odbor památkové péče krajského úřadu. Poklad důkladně prozkoumali numismatičtí odborníci, mimo jiné Jaroslav Hrách z České numismatické společnosti a Zuzana Holečková z Národního muzea v Praze. Zlato v mincích mělo v době nálezu hodnotu 214 665 korun.
Kvůli procesním chybám policie a obce Kořenov se Krištofová zpočátku potýkala s obtížemi při vymáhání oprávněné odměny. Liberecký kraj si to uvědomil a rozhodl se jí vyplatit nálezné ve výši 214 665 korun jako výraz ocenění její poctivosti a spolupráce.
Historický význam
Zlaté mince, identifikované jako rakousko-uherské čtyřdukáty s podobiznou Františka Josefa I. a datované rokem 1915, byly nakonec předány do Severočeského muzea v Liberci. V minulosti byly tyto mince používané především jako obchodní mince, nikoli jako platidlo, a dnes je otázkou, komu původně patřily a proč byly zakopány na zahradě Krištofové?
Dům, dříve zámeček, patřil její rodině od roku 1960. Je pravděpodobné, že předchozí majitel mince narychlo zakopal, snad v období nepokojů nebo pro jistotu. Malá hloubka uložení mincí naznačuje naléhavost jejich ukrytí.
Vzor správného chování
Archeolog Petr Brestovanský ze Severočeského muzea jednání Krištofové pochválil: "Všechno, co je v zemi, je podle zákona archeologický nález a musí se hlásit. Nejlepší je na nic nesahat a okamžitě zavolat lidi z muzea, kteří vše zdokumentují a nafotí. Bohužel to dělají asi čtyři lidé z tisíce. Měli by té paní postavit pomník."
Zdroje: impuls.cz, idnes.cz, sever.rozhlas.cz
