Panenskobřežanské zámky sehrály klíčovou roli během nacistické okupace Československa a zaznamenaly jedno z nejtemnějších období českých dějin.
Historické počátky Horního zámku
Horní zámek v Panenských Břežanech byl postaven na přelomu 17. a 18. století a původně sloužil jako rezidence benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. V jeho historii stojí za zmínku kaple svaté Anny, kterou navrhl Jan Blažej Santini-Aichel a která je ranou ukázkou jeho jedinečného architektonického stylu. Po zrušení kláštera během josefínských reforem změnil zámek několikrát majitele, až se nakonec na počátku 20. století stal majetkem židovského podnikatele s cukrem Ferdinanda Blocha-Bauera.
Dolní zámek a jeho významní majitelé
Podobně bohatá je i historie Dolního zámku, který po zrušení kláštera vlastnil Matyáš Friedrich von Ries-Stallburg a poté se rovněž dostal do rukou soukromých majitelů, mezi nimiž byl i Bloch-Bauer. Oba zámky odrážejí složitou vlastnickou historii poznamenanou jejich významem pro místní šlechtu a hospodářský rozvoj před druhou světovou válkou.
Sídla nacistických zločinců
Se zřízením protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byly oba zámky arizovány – šlo o proces, při němž byly nemovitosti ve vlastnictví Židů násilně zabaveny (arizovány) neboli převedeny do nežidovského vlastnictví – a staly se sídly vysokých nacistických úředníků. Karl Hermann Frank, státní tajemník a pozdější státní ministr, se usídlil v Horním zámku, zatímco Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, obýval Dolní zámek.
V době, kdy Dolní zámek sloužil jako rezidence Reinharda Heydricha a jeho manželky, byl na jeho území vybudován filiální koncentrační tábor. Zhruba 120 židovských vězňů bylo nasazeno na práce na zámku a v jeho zahradách.
Nová kapitola Horního zámku
Po roce 1945 byl Horní zámek znovu využit jako školicí středisko pro regionální úředníky a později jako domov důchodců, což odráží posun k mírovému občanskému využití po válečné devastaci.
V roce 2012 získalo Horní zámek Oblastní muzeum Praha-východ. Tím byla zahájena nová kapitola jeho historie, a to zřízením Památníku národního útlaku a odboje. Tato moderní interaktivní expozice s názvem "Zločin a trest" nabízí návštěvníkům zážitek z jednoho z nejtemnějších období českých dějin. Součástí expozice jsou detailní repliky, jako například "pankrácká gilotina", a pomocí symbolických instalací, jako je vlakový vagón, představuje transport Židů do koncentračních táborů.
Další tragédie Dolního zámku
Rodina Reinharda Heydricha zůstala na zámku ještě pár let po jeho úmrtí, a prožila si zde další ránu osudu. V říjnu 1943 zde totiž došlo k smrtelné nehodě, kdy nákladní vozidlo převážející fotbalisty srazilo desetiletého Klause Heydricha, který nehodu nepřežil.
Původně se předpokládalo, že Lina Heydrichová jeho ostatky odvezla. Avšak publicista Jaroslav Čvančara zjistil, že Klausovy ostatky jsou pravděpodobně stále pohřbeny na pozemku zámku, přesná lokalita ale zůstává neznámá.
Vzdělávací dopad
Dnes tyto zámky nejen připomínají zvěrstva minulosti, ale slouží také jako vzdělávací místa, kde se návštěvníci mohou dozvědět o dopadech nacistické okupace v České republice a o širších důsledcích totalitních režimů. Narativní cesta expozicemi zámků zdůrazňuje odolnost a případné obnovení spravedlnosti, která vrcholí v replice soudní síně, kde se rozhodovalo o osudu válečných zločinců.
Zdroje: zpravy.aktualne.cz, pamatkovykatalog.cz, kudyznudy.cz