Orel Haastův, největší orel, který kdy žil, měl skutečně dravé zvyky, ale jeho způsoby krmení připomínaly spíše supy než moderní orly.
Haastův orel odhalen
Orel Haastův, vědecky známý jako Hieraaetus moorei, byl mohutný pták, který se kdysi, přibližně před 500 lety, proháněl po novozélandském nebi. Byl to skutečný obr, který vážil až 15 kilogramů a rozpětí křídel dosahovalo téměř 3 metrů. Hroziví tvorové byli známí svými ostrými drápy dlouhými až 9 centimetrů, které byly ideální pro lov kořisti.
Dravec, nebo mrchožrout?
Diskuse o potravních zvyklostech orla Haastova se mezi vědci vedou už léta. Jeho nohy a pařáty se nápadně podobaly nohám a pařátům moderních orlů, což mnohé vedlo k přesvědčení, že šlo o obávaného dravce. Supům podobné rysy lebky však vyvolávaly pochybnosti, zda se nejedná především o mrchožrouta.
Nedávný výzkum tuto dlouholetou debatu konečně vyřešil. Vědci použili pokročilé digitální modely a simulace, aby porovnali orla Haastova s žijícími orly i supy. Analýzou lebek a pařátů ptáků přesně určili klíčové aspekty, které se podobají chování orlů a supů.
Hybridní lovec
Zjištění odhalila, že orel Haastův vykazuje fascinující směs dravého a mrchožravého chování. Během některých projevů, jako je například sevření kořisti ve smrtelném stisku nohou, se hodnoty zátěže orlů Haastových podobaly hodnotám jiných orlů. Jeho zobák, který byl schopen uštědřit "smrtící kousnutí", byl také velmi podobný orlímu.
Supí hostina
Naproti tomu neurokrania, na kterou se upínají všechny krční svaly, vykazovala supí charakteristiky. To poskytlo zásadní vodítko o jejich potravních zvyklostech. Orel Haastův, přestože aktivně lovil mohutné ptáky moa, kteří byli mnohem větší než on sám, se živil jako sup. Zasouval hlavu hluboko do mršiny, trhal a hltal orgány a proužky svaloviny, podobně jako mrchožrouti konzumují mršiny.
Potvrzené legendy
Nálezy potvrzují legendy domorodých Maorů, kteří mohutného orla označovali za "starého žrouta". Tito orli byli skutečně aktivními lovci, ale jejich kořist byla tak masivní, že si museli osvojit metody krmení podobné mrchožroutům.
Překvapivě mohl mít orel Haastův se supy společný ještě jeden znak – lysou hlavu. Zatímco na uměleckých vyobrazeních jsou obvykle zobrazováni s opeřenou hlavou, maorské jeskynní malby naznačují plešatou hlavu. Tento detail dokonale odpovídá jejich mrchožroutskému chování, protože supi mají často lysou hlavu, aby si udrželi čistotu při krmení znečištěnými mršinami.
Zdroje: a-z-animal.com, scitechdaily.com,https://www.youtube.com/watch?v=yTU76_gQeQc