Podívejme se na několik příběhů „nejodvážnějších“ olympijských podvodníků, kam až sportovci v honbě za vytouženými medailemi zašli.
Podvodné duo
Portorická dvojčata Madeline a Margaret de Jesusovy předvedla na olympijských hrách překvapivý obrat. Madeline, která měla soutěžit ve skoku do dálky a ve štafetě na 4 x 400 metrů, utrpěla při skoku do dálky ošklivý pád a zranila se. Tváří v tvář dilematu, zda ohrozit šance své štafety, poslala místo sebe své dvojče Margaret. Jejich lest sice zůstala světu skryta, ale neunikla pozornému oku jejich trenéra. Lstivý čin sester vedl k jejich vyloučení ze soutěže a doživotnímu zákazu účasti na olympijských hrách.
Skandál s kočárem
Na úvodních moderních olympijských hrách v roce 1896 skončil řecký běžec Spiridon Belokas v maratonu třetí, ale jeho podvod byl později odhalen. Vyšlo najevo, že část závodu absolvoval na koni a v kočáře, což vedlo k jeho diskvalifikaci a připravilo Řecko o umístění mezi nejlepšími třemi ve své zemi.
Maratonský zázrak
Na olympijských hrách v St. Louis v roce 1904 ohromil zase americký maratonec Fred Lorz neuvěřitelným vítězstvím. Lorzovo vítězství však zdaleka nebylo legitimní. Poté, co uběhl pouhých čtrnáct kilometrů, prohlásil, že má křeče, nasedl do auta, které mu poskytl jeho trenér, a překonal podstatnou část trati. Poté kousek před cílem vystoupil a pokračoval v běhu. Nakonec byl diskvalifikován a titul získal Thomas Hicks, který měl vlastní skandál – drogu na zvýšení výkonu zvanou strychnin.
Šermířský podvod
Na olympijských hrách v roce 1976 použil ukrajinský šermíř Boris Oniščenko během zápasu s britským soupeřem Jimem Foxem chytrý trik. Svou zbraň opatřil zařízením, které falešně započítávalo jeho skóre, aniž by došlo ke kontaktu. Jeho lest však neměla dlouhého trvání, protože britský tým jeho podvodné jednání odhalil, což vedlo k diskvalifikaci šermíře z her. Pověst Borise Oniščenka bude navždy poznamenána nechvalně známou přezdívkou "Boris Podvodník".
Novodobé pětibojařské přešlapy
Na olympijských hrách v Římě v roce 1960 se tuniský tým moderního pětiboje potýkal s řadou nešťastných událostí. Neštěstí tohoto týmu bylo bezprecedentní – od pádů sportovců z koní, přes téměř utonutí, až po nešťastnou nehodu, kdy jeden z členů týmu málem zasáhl rozhodčího při střelbě. Aby zachovali svou čest, snažili se do každého kola šermířského turnaje nasadit svého nejlepšího člena a doufali, že maska zakryje jeho identitu. Plán však selhal, což vedlo k vyloučení týmu z her.
Genderová kontroverze
Dora Ratjenová byla ve skutečnosti muž
Dora Ratjenová, která na letních olympijských hrách 1936 v Berlíně soutěžila ve skoku vysokém žen, se umístila na čtvrtém místě a v roce 1939 dokonce překonala světový rekord. Později však vyšlo najevo, že Dora se narodila jako muž a byla vychována jako žena. Medaile jí byly odebrány, světový rekord jí byl odebrán a změnila si jméno na Heinrich.
Klouzavý plán
Ortrun Enderlenová
Na zimních olympijských hrách 1968 v Grenoblu zazářil východoněmecký ženský sáňkařský tým, v němž Ortrun Enderlenová získala zlato a její kolegyně z týmu zajistily další nejvyšší příčky. Jejich úspěch však byl založen na důmyslném plánu – těsně před každým závodem uměle zahřívaly kolejnice svých saní, aby snížily tření o led. Důmyslná, ale neetická strategie vedla k jejich diskvalifikaci a vrácení medailí, čímž byly jejich úspěchy pošpiněny.
I když podobné příběhy podvodů mohou pošpinit olympijský odkaz, slouží jako připomínka, že snaha o čest, poctivost a skutečného sportovního ducha musí mít na nejvýznamnější sportovní scéně světa vždy přednost před touhou po medailích a slávě. Olympijské hry mají inspirovat a sjednocovat národy a oslavovat ty nejlepší lidské výkony, nikoliv nejtemnější zákoutí podvodů a lstí.
Zdroje: businessinsider.com, history.com, en.wikipedia.org
