Grandhotel Šroubek: Klenot Václavského náměstí
Grand Hotel Evropa byl oblíbeným místem i prezidenta T. G. Masaryka
Jedním z nejikoničtějších míst té doby byl Grandhotel Šroubek, dnes známý jako Hotel Evropa, který se nachází na pražském Václavském náměstí. Díky své velkoleposti a eleganci se stal symbolem luxusu a sofistikovanosti. Jeho opulentní výzdoba a výjimečná kuchyně, kterou obsluhoval vysoce kvalifikovaný personál, přitahovaly pozornost smetánky z celého Československa.
Hotelová restaurace byla oblíbeným místem některých významných osobností té doby. Obědval zde prezident Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československa, a také Antonín Čermák, starosta Chicaga českého původu. Podnik navštěvoval také britský humanitární pracovník sir Nicholas Winton, který se proslavil záchranou židovských dětí během druhé světové války. Šroubek navštěvoval i legendární český herec Vlasta Burian, který často přinášel na stůl své vlastní recepty, a přispíval tak k bohaté kulinářské tradici podniku.
Klášterní vinárna: Útočiště intelektuálů
Jen kousek od rušného centra Prahy nabízela Klášterní vinárna neboli Monastery Wine Bar komornější prostředí pro ty, kteří hledali klidnou, ale podnětnou atmosféru. Vinárna se nacházela v prostorách starého kláštera a stala se útočištěm umělců, intelektuálů a herců z nedalekého Národního divadla.
Rustikální kouzlo baru a jeho spojení s historií sester Voršilských, které v klášteře kdysi působily, z něj učinily jedinečné místo. Hvězdy stříbrného plátna, jako například Adina Mandlová a Hugo Haas, byly pravidelnými návštěvníky, kteří si často dopřávali charakteristické jídlo podniku – šneky s česnekem. Klášterní vinárna nebyla jen místem, kde se jedlo, ale také kulturním centrem, kde se vyměňovaly názory a navazovala přátelství.
Café Slavia: Srdce pražské kavárenské společnosti
Kavárna Slavia, otevřená v roce 1884, se rychle stala základním kamenem pražského kulturního života. Nacházela se v Lažanském paláci na křižovatce Národní třídy a Smetanova nábřeží a nabízela více než jen kávu; byla prostorem, kde vzkvétala kreativita a konverzace.
Kavárna byla oblíbená zejména mezi umělci z Národního divadla, které se nacházelo hned naproti. Mezi pravidelné návštěvníky patřili slavný herec Jindřich Mošna a vlivný divadelní režisér Jaroslav Kvapil. Hojně zastoupena byla také literární scéna, básníci a spisovatelé jako Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo bratři Čapkové se ve Slavii často scházeli a diskutovali o nejnovějším vývoji literatury a umění. Kavárna Slavia byla inkubátorem některých z nejvýznamnějších kulturních hnutí té doby.
Restaurace Pelikán: Kulinářská památka
Nedaleko Václavského náměstí stála proslulá restaurace Pelikán, jméno, které je synonymem luxusního stravování v Praze. Pelikán, známý svým honosným interiérem a kvalitní kuchyní, byl magnetem pro městskou smetánku. Restaurace se specializovala na pokrmy jako steaky a šneky, které se staly oblíbenými mezi jejími významnými hosty.
Často zde byly k vidění filmové hvězdy jako Lída Baarová a Adina Mandlová, které dodávaly podniku na glamour pověsti, již tak prestižní. Bohužel i přes svou bohatou minulost sláva restaurace Pelikán časem pohasla a zůstaly po ní jen vzpomínky na její zlaté časy.
Café Elektra: Oživení kulturního ducha Ostravy
Přestože mnoho kulturních ohnisek bylo soustředěno v Praze, i další města v Československu se mohla pochlubit vlastní živou společenskou scénou. V Ostravě vynikala kavárna Café Elektra, která byla hlavním cílem umělců a intelektuálů. Kavárna byla založena v polovině 20. let 20. století na Nádražní ulici a byla místem setkávání nejvýznamnějších osobností české kultury, například herců Oldřicha Nového, Voskovce a Wericha.
Po letech útlumu byla kavárna Elektra v posledních letech oživena, zachovala si prvorepublikový styl a zároveň do ní byly zakomponovány moderní prvky. Obnovou kavárny se do ní vrátil kus ostravského kulturního dědictví a její historickou atmosféru ještě umocnila umělecká díla z Domu umění města Ostravy.
U Pinkasů: Tradice české pohostinnosti
Žádná diskuse o pražských kulturních centrech by nebyla úplná bez zmínky o hospodě U Pinkasů, jedné z nejstarších a nejtradičnějších hospod ve městě. Tento podnik, založený v roce 1843 Jakubem Pinkasem, je základním kamenem české pohostinnosti a je známý podáváním kvalitního piva v typicky staropražském prostředí.
Během své dlouhé historie byla hospoda U Pinkase oblíbeným místem mnoha umělců a intelektuálů. V jeho zdech našli inspiraci například známý spisovatel Bohumil Hrabal, herec Rudolf Hrušínský nebo kultovní duo Voskovec a Werich, které bylo pravidelnými hosty nedalekého Osvobozeného divadla. Díky svému historickému významu a roli, kterou sehrála při rozvíjení tvůrčích myšlenek, je hospoda ceněnou institucí pražské kulturní krajiny.
Dědictví kulturního rozkvětu
Období po první světové válce bylo v Československu dobou dynamického kulturního rozvoje, jehož epicentrem byla Praha. Kavárny, restaurace a hospody, které v této době vznikaly, se staly něčím víc než pouhými podniky, byly životodárnou silou rozvíjející se národní identity. Podobná místa nabízela nejen vynikající jídlo a pití, ale také podporovala výměnu myšlenek, uměleckou tvorbu a rozvoj přátelství, která utvářela kulturní krajinu země po celá další desetiletí.
Zdroje: kudyznudy.cz, nnmagazine.cz, cs.wikipedia.org
