Mráz z roku 1929: Nejkrutější zima v historii
Zima roku 1929 se do dějin České republiky zapsala jako jedna z nejchladnějších a nejsmrtelnějších zim, které kdy byly zaznamenány. Od Silvestra 1928 až do začátku března 1929 klesaly teploty na celém českém území a ve velké části Evropy a zůstávaly trvale pod nulou. V tomto období byla zaznamenána rekordně nízká teplota minus 42,2 stupně Celsia, což znamenalo nejchladnější zimu v novodobé české historii.
Extrémní mrazy si vyžádaly stovky lidských životů, i když přesný počet zůstává nejistý. Častým problémem přeživších byly omrzliny, které postihovaly zejména uši. Krutá zima měla ničivý dopad také na volně žijící zvířata; dobrovolníci v pražských Riegrových sadech nasbírali celý koš zmrzlých ptáků. V obci Radotín dosáhla sněhová pokrývka neuvěřitelných čtyř metrů a nebylo neobvyklé, že se obyvatelé vyhrabávali ze sněhu. Drsné podmínky dokonce způsobily praskání železničních kolejí, což jen podtrhuje rozsáhlý dopad této kruté zimy. Trvalo velmi dlouho, než se Česká republika z těchto rekordních mrazů vzpamatovala.
Povodně v roce 1997: Vodní zkáza
Povodně na Moravě v roce 1997
Od 5. do 16. července 1997 zažila Česká republika nejtragičtější povodně 20. století. Postižena byla třetina země, přičemž největší dopad měla katastrofa na Moravu a Slezsko. Po pěti dnech vytrvalého deště spadlo na severní Moravě a ve Slezsku více než 200 mm srážek, což vedlo k rychlým záplavám na horách a rozsáhlým povodním v nížinách.
Povodně si vyžádaly 50 obětí na životech a zasáhly 536 měst a obcí, evakuováno bylo více než 80 000 lidí, z nichž mnozí zůstali bez domova. Symbolem tragédie se stala obec Troubky na Hané nedaleko soutoku řek Moravy a Bečvy, kterou povodně téměř vyhladily. Druhá vlna dešťů mezi 17. a 21. červencem způsobila další zkázu a prodloužila záplavy v některých oblastech na tři týdny.
Tornádo z roku 2021: Nevídaná bouře
Následky tornáda v obci Hrušky na Moravě
Dne 24. června 2021 zasáhlo jižní Moravu největší tornádo v novodobé české historii. Tato nečekaná pohroma se prohnala Břeclavskem a Hodonínskem a vyžádala si šest mrtvých, desítky zraněných a zničení stovek domů. Poškozeno bylo více než tisíc střech a pět obcí zůstalo několik dní bez elektřiny, plynu a mobilního signálu.
Záchranné operace byly ztíženy sutinami a síla tornáda za sebou zanechala ničivou stopu, která zdevastovala infrastrukturu, krajinu a nespočet domů.
Lavina v roce 1968: Smrtící masa
Dne 20. března 1968 se Krkonoše staly svědkem nejsmrtonosnější laviny. Kolosální masa mokrého sněhu, dlouhá jeden kilometr a široká šedesát metrů, se řítila do polského údolí Bialy Jar rychlostí 100 kilometrů za hodinu. V její dráze se ocitla skupina mladých turistů z Polska, Německa a Ruska, což si vyžádalo 19 obětí. Pět přeživších, kteří se zdrželi při procházce lesem, se zachránilo.
Záchranná operace trvala tři dny a noci a zapojilo se do ní asi 400 záchranářů z Polska a České republiky. Lavina se spustila za pouhých 48 sekund, ale její dopad byl monumentální. Tělo poslední oběti bylo nalezeno až šestnáct dní po tragédii, což jen podtrhuje smrtící sílu laviny.
Důlní neštěstí z roku 1892: Tragédie v hlubinách
Pohřeb obětí důlního neštěstí
K nejhoršímu důlnímu neštěstí v českých dějinách došlo 31. května 1892 na dole Marie v Březových horách u Příbrami. Neuhašený knot olejové lampy zapálil oheň, který se rozšířil na dřevěné chodby a naolejovaná důlní lana. V důsledku požáru zahynulo 319 horníků, většina z nich se nadýchala kouře nebo utrpěla popáleniny. Po tomto neštěstí zůstalo 286 vdov a 961 sirotků, dalších 33 dětí se narodilo po smrti otců.
Je ironií osudu, že tato katastrofa postihla příbramské doly v době jejich největšího rozmachu, kdy využívaly nejmodernější technologie té doby k těžbě 90 % rakousko-uherského stříbra a olova. Bezpečnostní opatření však byla hrubě zanedbána, což po tragédii vedlo k vytvoření báňských záchranářů. Hornické muzeum v Příbrami nabízí podrobné vyprávění a exponáty o této historické katastrofě.
Letecká nehoda v roce 1975: Tragédie na nebi
Při leteckém neštěstí u Suchdole přišlo o život 79 lidí
Dne 30. října 1975 došlo v pražské čtvrti Suchdol k nejhoršímu leteckému neštěstí v českých dějinách. Nešťastný let odlétal z Tivatu, který je dnes součástí Černé Hory, se 115 převážně československými turisty na palubě. Let probíhal zpočátku hladce, s čistou oblohou a zkušenými piloty za kormidlem. Když se však letadlo přiblížilo k Praze, začala se tvořit mlha, která zkomplikovala přistání.
Navzdory varování ruzyňského dispečera, aby dbali zvýšené opatrnosti nebo se odklonili na jiné letiště, se posádka rozhodla pokračovat v přistání na Ruzyni. Tragédií bylo, že letadlo ztratilo spojení s dispečery a brzy narazilo do skály, poté do stromů a nakonec do nedaleké zahrádkářské kolonie v Suchdole. Nehoda si vyžádala 79 obětí. Pitvy potvrdily, že piloti nebyli pod vlivem alkoholu ani drog; havárii způsobila neschopnost pilotů přesně odhadnout výšku letadla kvůli mlze.
Průmyslová nehoda z roku 1974: Ohlušující výbuch
V červenci 1974 došlo v České republice k nejtragičtější průmyslové havárii v chemickém závodě v Záluží u Litvínova. Ze zkorodovaného potrubí začal unikat vysoce hořlavý etylen, který se následně vznítil od plamene nedaleké pece. Následný výbuch o síle 25 tun TNT zabil 17 lidí a způsobil rozsáhlé škody.
Tlaková vlna výbuchu poškodila více než tři sta staveb v okruhu osmi kilometrů a následný požár, který zuřil čtyři dny, zničil 36 000 metrů čtverečních závodu. Celková škoda dosáhla několika miliard korun. Ve snaze zabránit panice a kritice veřejnosti se komunistické úřady snažily katastrofu ututlat.
Železniční neštěstí v roce 1960: Katastrofální chyba
Železniční neštěstí u Stéblové
Nejsmrtelnější železniční nehoda v českých dějinách se stala 14. listopadu 1960 na trati mezi Pardubicemi a Hradcem Králové u obce Stéblová. Srážka dvou osobních vlaků vedla ke katastrofálnímu neštěstí, které ještě umocnilo vznícení unikající nafty uhlím z topeniště jedné z parních lokomotiv.
Při nehodě zahynulo 118 osob a 110 dalších bylo zraněno. Viníkem byl shledán provozovatel vlaku 608, který odjel bez povolení výpravčího. Provozovatel i výpravčí byli odsouzeni k několikaletým trestům vězení. Režim se snažil informace o incidentu potlačit, aby si udržel iluzi socialistické neomylnosti.
Výbuch ubytovny v roce 1973: Smrtící únik
Výbuch na ubytovně zabil 47 lidí
K jednomu z nejhorších civilních neštěstí v českých dějinách došlo 13. prosince 1973, kdy explodovala ubytovna v Tachově. Výbuch, k němuž došlo kolem 3:15 ráno, byl důsledkem úniku svítiplynu do podzemních prostor budovy. Exploze zabila 47 lidí a dalších 17 zranila.
Záchranné operace začaly krátce po výbuchu a pokračovaly až do večera 14. prosince. Na záchranných pracích se podílelo přibližně 300 pracovníků armády, pohraniční stráže, Veřejné bezpečnosti a záchranného oddílu uranových dolů. Zranění byli urychleně převezeni do nemocnice v Plané, přičemž osm osob bylo po vyšetření propuštěno do domácího ošetření.
Hluboké dopady
Tyto tragické události poukazují na různé typy katastrof, které postihly Českou republiku, od přírodních kalamit až po průmyslové a dopravní nehody. Každá z těchto událostí měla za následek nejen značné ztráty na životech, ale také hluboké dopady na pozůstalé a celou zemi.
Zdroje: cs.wikipedia.org, echo24.cz, denik.cz
