Poklad z Vysoké: Nečekaná událost z minulosti
V roce 2020 byl v obci Vysoká u Jevíčka na Svitavsku objeven mimořádně cenný mincovní poklad, který obsahoval celkem 7 099 vzácných mincí. Nejenže se jedná o jeden z největších mincovních pokladů nalezený v Česku, ale také nabízí pohled na dějiny regionu v době, kdy byly mince zakopány.
Mince, převážně dukáty a tolary, pocházejí z dob neklidu způsobeného hrozbou tureckých nájezdů, ačkoli samotné Čechy byly relativně klidné. Předpokládá se, že poklad patřil obchodníkovi s mincemi, protože mince nebyly typickým platidlem, ale byly uznávány v celé Evropě, což časem výrazně zvýšilo jejich hodnotu.
Za částku, kterou mince představují, bylo možné v 17. století pořídit 25 tažných koní, 70 krav, 280 ovcí nebo dokonce 1 500 hus. Dnes se jejich kulturní a historická hodnota odhaduje na několik milionů korun.
Chýšťský denárový poklad
Další pozoruhodný nález byl odkryt v roce 2015 u Chýště na Pardubicku. Tvořilo ho 1669 stříbrných mincí denárů starých tisíc let spolu se zlomkem keramické nádoby. Poklad, který byl v roce 2020 uznán za kulturní památku, má zásadní význam pro pochopení hospodářských základů raného českého státu za vlády knížete Boleslava II (972 až 999).
Denáry jsou pozoruhodné nejen svým množstvím, ale i vynikající kvalitou ražby a vzácností některých mincí, přičemž některé typy jsou unikátní nebo dosud neznámé. Poklad poskytuje významný vhled do tehdejší mincovní činnosti v Praze a na Vyšehradě a poukazuje na intenzivní socioekonomické a politické interakce v celé Evropě, zejména s Římskou říší.
Umístění pokladu v blízkosti důležité obchodní cesty a jeho složení ze stříbrných denárů – měny tak cenné, že za nalezené mince bylo možné vyzbrojit třeba i armádu – vypovídá o ekonomických strategiích a možných důvodech jeho ukrývání.
Táborský poklad: Historická křižovatka mincí
V roce 2001 byl při rekonstrukci historického domu ve Svatošově ulici č. 308 na Starém Městě v Táboře objeven významný nález. Pod podlahovými prkny, ukrytými téměř pět století, byly objeveny dvě keramické nádoby obsahující 3 956 stříbrných mincí. Dohromady vážily 7,5 kg a byly datovány od doby Karla IV. do roku 1525. Skrýš představovala nejen rozsáhlé spektrum evropských pozdně středověkých ražeb, ale obsahovala také osm dosud neznámých variant ražby. Numismatická analýza dále poukázala na přítomnost šesti padělků mezi pravými mincemi. Táborský poklad je jedním z nejzásadnějších pro pochopení peněžních praktik jagellonského období v regionu.
Sepekovský poklad: Svědectví o středověké měně
Další pozoruhodný nález byl učiněn v roce 2020 u Sepekova na Písecku, kde archeologové odkryli rozsáhlou kolekci brakteátů z druhé poloviny 13. století. Mince z doby vlády krále Přemysla Otakara II. byly pravděpodobně uloženy v měkkých obalech a rozptýleny na poli, což naznačuje, že mohly být ukryty v době nouze. Brakteáty jsou tenké jednostranné stříbrné mince zavedené na počátku 13. století jako náhrada za znehodnocené denáry.
Homogenní složení naznačuje, že mince patřily osobě významného postavení, pravděpodobně příslušníkovi šlechty nebo duchovenstva. Nález má důležitý význam pro pochopení ekonomiky středověkých Čech a rozložení bohatství mezi tehdejší elitou.
Odkaz uložený v kovu
Každý z těchto nálezů nejen obohacuje naše znalosti o historické krajině České republiky, ale také oživuje půvab hledání pokladů v moderní době. Nalezené mince a artefakty vyprávějí příběhy o hospodářské síle, kulturní výměně a někdy nejisté povaze bohatství. Vzhledem k tomu, že jsou poklady studovány a uchovávány, nabízejí i nadále neocenitelné poznatky o bohaté tapiserii lidských dějin, které se odehrávaly na území českých zemí.
Zdroje: kudyznudy.cz, svitavsky.denik.cz, ct24.ceskatelevize.cz