Ničivá povodeň, která v roce 2002 zaplavila i pražské metro, s sebou přinesla bezprecedentní problémy, které představovala pro infrastrukturu města a jeho obyvatele.
Neutuchající vody
Kalamita začala neúnavným deštěm, který 7. srpna 2002 rozvodnil jihočeské řeky. Když voda začala stoupat, byly úřady nuceny vypouštět vodu z přehrad původně určených k rekreačním účelům. Již o den později byly části Českých Budějovic pod vodou. Následovalo třináct strastiplných dní, během nichž se celý národ potýkal s ničivými dopady záplav.
Situace se vyostřuje
Po krátkém oddechu nabrala situace hrozivý obrat, když další deště zasáhly jižní Čechy. Již 12. srpna bylo jasné, že nadcházející povodňová vlna bude ještě silnější než ta první. Zatímco se voda z jihu valila k Praze, neustávající déšť bičoval severní a severozápadní oblasti Čech.
Vltava, která protéká centrem Prahy, dosáhla 14. srpna v Praze-Chuchli ohromujícího kulminačního bodu, a to 782 centimetrů, což je v ostrém kontrastu s její obvyklou výškou kolem 70 centimetrů. Povodeň byla takového rozsahu, jaký tu nebyl více než pět století, a průtok Vltavy byl ohromujících 5 160 metrů krychlových za sekundu, což se podobá katastrofálním povodním, které se vyskytly ve 12. a 15. století.
Ikonické stavby v ohrožení
Zatímco se povodňová voda valila městem, jedna z nejikoničtějších pražských památek, Karlův most, se ocitla na pokraji zřícení. Na vrcholu se most pod obrovským tlakem vody otřásal a hrozilo, že se pod tíhou trosek, které rozvodněná řeka přinášela, prohne. Na pomoc mu přišli hasiči a Povodí Vltavy a pomocí 25 metrů dlouhého ramenového bagru zbavili mostní oblouky trosek.
Srdcervoucí daň za život
Zkáza se neomezila jen na infrastrukturu. Obrovské ztráty utrpěla pražská zoologická zahrada, kde stoupající vodě padla za oběť zvířata jako lvi, medvědi, gorila a dva hroši liberijští. Celkem pracovníci zoo evakuovali 1 010 zvířat, což jen podtrhuje rozsah katastrofy.
Jedním z nejvíce šokujících a méně známých následků povodní v roce 2002 však bylo zaplavení pražského metra. Do sítě metra nateklo přes milion metrů krychlových vody, což odpovídá objemu Hostivařské přehrady. Tragické je, že právě metro, dříve považované za bezpečné útočiště, neslo hlavní tíhu katastrofy.
Nepřipravenost metra
Proč bylo pražské metro vůči povodním tak zranitelné? Ochranná opatření metra, jako jsou posuvné zábrany u vstupů do stanic, byla původně navržena tak, aby odolala krátké tlakové vlně po jaderném výbuchu. Nikdy nebyla určena k tomu, aby vydržela trvalý hydrostatický tlak pěti atmosfér.
Osudného odpoledne 14. srpna tlaková bariéra ve stanici Národní třída pod neúprosným tlakem vody povolila a umožnila potopě prorazit tunel linky B až na Smíchov. Další problém vznikl v přestupní stanici metra Můstek B, kde náporu vody podlehla špatně postavená zeď, která zaplavila dolní stanici linky A a dosáhla až do stanice Hradčanská. Odčerpání vody z tunelů a stanic trvalo dva a půl měsíce.
Národ sjednocený tragédií
Praha však nebyla jediná, kdo musel čelit katastrofě; mnoho menších obcí bylo téměř vymazáno z povrchu země, jako jsou například Metly na Strakonicku a Zálezlice na Mělnicku.
Povodeň v roce 2002, která Českou republiku sužovala mezi 7. a 18. srpnem, si vyžádala 17 obětí a způsobila škody v odhadované výši 73,1 miliardy korun. Postižena byla více než třetina území země, přičemž nejvíce postiženo bylo 986 obcí ve 43 okresech. Více než 225 000 lidí bylo evakuováno, přičemž většina pocházela z hlavního města Prahy.
Povodně v roce 2002 jsou připomínkou ničivé síly přírody. Katastrofální události, které se odehrály během oněch třinácti osudových dnů, zanechaly v lidech nesmazatelnou stopu. Zkáza byla obrovská, i proto přinesla povodeň nový pohled na protipovodňovou ochranu, a to zejména v hlavním městě.
Zdroje: zoom.iprima.cz, cs.wikipedia.org, cesky.radio.cz