Unikátní filtrační systém je považován za nejstarší známý příklad čištění vody na západní polokouli.
Tikal: Metropole s tisíciletou historií
Tikal, jedno z největších a nejvlivnějších měst starověké mayské civilizace, bylo během svého vrcholu domovem desítek tisíc obyvatel. Město prosperovalo více než tisíc let, od roku 400 př. n. l. do roku 900 n. l., a jeho udržitelnost závisela na dostupnosti čisté vody. Avšak v suchém prostředí, kde sezonní srážky nebyly vždy spolehlivé, byla čistá voda cenným zdrojem, který bylo obtížné zajistit.
Jedním z hlavních problémů, kterým Tikal čelil, byla kontaminace vody. Výzkumníci zjistili, že voda v městských nádržích byla vystavena mikrobiálnímu znečištění a také toxickým minerálům, jako je cinabar (různorodá forma rtuti). Kontaminace představovala vážné zdravotní riziko pro obyvatele, což vedlo k nutnosti vyvinout inovativní řešení.
Zeolit: Přírodní filtrační minerál
Základem mayského filtračního systému byl minerál zeolit, který má výjimečné adsorpční vlastnosti. Zeolit je trojrozměrně porézní, krystalický, hydratovaný hlinitokřemičitan, který díky svým unikátním mikrokrystalickým pórům působí jako přírodní molekulární síto. Minerál dokáže odfiltrovat z vody škodlivé mikroby, dusíkaté sloučeniny a další toxiny, což z něj činí ideální prvek pro čištění vody.
V Tikalu Mayové vybudovali filtrační systém v jedné ze svých největších nádrží, známé jako Corriental, která měla kapacitu až 58 milionů litrů vody. Systém byl pravděpodobně umístěn za kamennými stěnami, které byly postaveny metodou suchého zdiva. Zeolit a krystaly křemene o velikosti makrokrystalického písku byly umístěny za tkanou bariérou, která sloužila jako filtrační vrstva před vstupem vody do nádrže.
Nevídaná pokročilost Mayů
Co činí tento objev ještě více fascinujícím, je skutečnost, že podobné technologie pro čištění vody s využitím zeolitu byly znovu objeveny až na počátku 20. století. To znamená, že Mayové používali pokročilé metody filtrace vody více než 2 000 let před tím, než byly znovu uznány moderní vědou.
Důmyslný systém čištění vody fungoval pravděpodobně více než tisíc let. Zeolit používaný v tomto procesu byl zřejmě získáván z ložisek vzdálených zhruba třicet kilometrů severovýchodně od Tikalu, což znamená, že Mayové museli pravidelně doplňovat své zásoby minerálu, aby zajistili trvalou čistotu vody pro obyvatele města.
Zdroje: thearchaeologist.org, promotions.hu