Kulturní přijetí kuřáctví bylo podpořeno politickou podporou významných osobností, jako byl Antonín Zápotocký. Bývalý odborářský boss a předseda vlády po převratu v roce 1948 slavně prohlásil, že tabák sice není nezbytný pro přežití, ale je nezbytný pro požitek a lepší životní úroveň.
Všudypřítomná kultura kouření
Dnes je těžké si to představit, ale tehdy se smělo kouřit téměř všude. Od veřejné dopravy, jako jsou tramvaje a vlaky, přes nemocnice až po soukromá zařízení, jako jsou domácnosti, neexistovala prakticky žádná omezení kouření. Široká akceptace se odrážela v tehdejších postojích, kdy se o škodlivých účincích tabáku mluvilo jen zřídka.
Výroba a oblíbené značky
V souvislosti s československými tabákovými výrobky dominovaly trhu tři hlavní továrny: Kutná Hora, Hodonín a Nový Jičín. Oblíbenou značkou vyráběnou v Kutné Hoře byla Sparta; tyto cigarety, zavedené v 60. letech 20. století, se díky vysoké poptávce často prodávaly za vyšší než tištěnou maloobchodní cenu. K dalším oblíbeným raně poválečným značkám patřily levnější značky jako například Partyzánky, které si díky své cenové dostupnosti získaly významný podíl na trhu.
V 60. letech 20. století se československý trh s tabákovými výrobky rozšířil o cigarety s filtrem, jako byly Astry a Vlasty. V tomto období se také objevily luxusní cigarety v plechových krabičkách, zejména Vysoké Tatry a Club Special, které rozšířily nabídku pro spotřebitele. Oblibu si získaly cigarety Clea, aby je později zastínily novější značky, jako například Petry.
Dovážené cigarety a dynamika trhu
Na trhu se objevily také dovážené značky, přičemž k československým kuřákům se dostaly první bezfiltrové cigarety z Kuby, následně se k exotičtějším dovozům přidaly cigarety z Egypta a z Francie.
Zajímavé je, že v určitém období byly ideologicky ovlivněny i názvy cigaret, prodávaly se značky jako Družba (v ruštině znamená "přátelství").
Zdravotní osvěta a reakce vlády
Navzdory širokému přijetí kouření nebyly škodlivé účinky na zdraví zcela ignorovány. Koncem 70. let 20. století se zdravotní důsledky tabáku dostávaly do mezinárodního povědomí a českoslovenští lékaři začali na základě výzkumů z USA a Velké Británie upozorňovat na nebezpečí. První zdravotní varování se na krabičkách cigaret objevila v roce 1979, i když nebyla umístěna na viditelném místě.
Zamyšlení nad touto dobou je v příkrém kontrastu se současnými postoji a předpisy týkajícími se kouření. Rozsáhlá normalizace užívání tabáku v Československu za socialismu poukazuje nejen na kulturní rozdíly, ale také na významné změny v politice a povědomí o veřejném zdraví v průběhu desetiletí.
Zdroje: lifee.cz, m.instory.cz, novinky.cz
