Malebné předměstí prošlo během své existence mnoha zkouškami, přečkalo povodně, války i proměnu z klidné zelené enklávy v rušné průmyslové centrum.

Zdroj: Youtube

Pohled do minulosti

Historie Karlína sahá až k úsvitu českých dějin, první písemná zmínka pochází z roku 993. Původně byl součástí pozemků břevnovského kláštera, později přecházel mezi různými řády a stal se dokonce majetkem řádu křižovníků s červenou hvězdou, založeného svatou Anežkou.

Za vlády Karla IV. se v Karlíně dařilo vinicím a hospodářským stavením, což odráželo tehdejší prosperitu. Čtvrť však nebyla ušetřena ničivých dějinných událostí, čelila přírodním katastrofám a nájezdům, zejména husitskému řádění a četným ničivým povodním včetně katastrofální povodně z roku 1890, která zaplavila Staroměstské náměstí.

Další výzvy přineslo 20. století, kdy Karlín v roce 2002 postihla "stoletá voda". Navzdory těmto nepříznivým okolnostem čtvrť přetrvala a rozvíjela se.

Jedinečné postavení

Karlín se v minulosti těšil jedinečnému privilegiu, neboť jako jediná pražská čtvrť byl označen za předměstí. Toto vyznamenání bylo doprovázeno specifickými výsadami, pravděpodobně díky strategické poloze čtvrti podél důležité kupecké stezky, která sahala až do středověku.

Původně se oblast nazývala Špitálská pole, pojmenovaná podle kostela svatého Pavla a přidruženého špitálu založeného v roce 1504. První pražské předměstí oficiálně založil císař František I. Rakouský v roce 1817 a přejmenoval ho na Karolinenthal, což se později zjednodušilo na Karlín. Název byl odvozený od císařovy manželky Karoliny Augusty.

Změna osudů a industrializace

Rozvoj čtvrti dostal významný impuls v roce 1816, kdy byl vypracován regulační plán, který určoval směr rozvoje města, ulic, náměstí a parků. Jedno z pozoruhodných nařízení stanovilo vzdálenost 300 sáhů od městských hradeb na ochranu před případnou válečnou demolicí.

Zásadní změnu přinesla 40. léta 19. století, kdy byla zřízena první mezinárodní železniční trať do Drážďan, což vedlo k výstavbě ikonického Negrelliho viaduktu. Současně čtvrť ozdobily impozantní empírové a klasicistní budovy, díky nimž si jednotlivé ulice vysloužily přívlastek "vyhlídkové".

Jednou z pozoruhodných památek byl letní palác v čínském stylu postavený na místě bývalé Kautské hospody, obklopený zahradou v anglickém stylu známou jako Rosenthal. Park bohužel nakonec ustoupil industrializaci, což symbolizuje přeměnu Karlína z malebného předměstí v průmyslové centrum.

Vojenský areál a transformace

V 18. století byl Karlín svědkem výstavby významného barokního vojenského komplexu, původně plánovaného jako útulek pro raněné, nemocné a vysloužilé vojáky. Součástí komplexu byl impozantní sál Invalidovna, kaple a rozsáhlé zahrady.

Rozvoj Karlína dále podpořil prodej půdy, kterou dříve obdělávali křižovníci na konci 18. století. Proměna čtvrti se však urychlila v 19. století, kdy bylo v roce 1874 zbořeno pražské opevnění, což otevřelo cestu továrnám a průmyslu.

Návrat k eleganci a zrod "nového Karlína"

Uprostřed průmyslového boomu elegantní vzhled Karlína slábl a ustupoval továrnám a hlučnému okolí. Bohatší obyvatelé hledali útočiště jinde. V polovině 19. století však čtvrť prošla renesancí, která se vyznačovala výstavbou pozoruhodných budov, včetně kostela zasvěceného svatým Cyrilu a Metodějovi.

Dvacáté století přineslo snahu o samosprávu a "Nový Karlín" se v roce 1904 oficiálně stal městem s vlastním znakem a právy. V tomto období ozdobila čtvrť secesní architektura a Národní dům se stal centrem kulturního dění.

Z minulosti do současnosti

Jak se Karlín přizpůsoboval výzvám doby, zachovával si svůj osobitý charakter. Dnes je to dynamická čtvrť, kde vedle sebe koexistuje historie a moderna a kde je v architektuře a ulicích stále patrné bohaté dědictví. Ačkoli minulost byla poznamenána zkouškami a proměnami, příběh Karlína zdaleka nekončí.

Zdroje: prahaneznama.cz, cs.wikipedia.cz, zpravy.aktualne.cz