Malá vesnička Dobrš, zasazená do klidné krajiny šumavského Podlesí, se stala svědkem pozoruhodného příběhu. Jeho hlavní postavou se stal Josef Menčík, kterému se přezdívalo poslední český rytíř.
Záchrana tvrze
Dobrš, obec známá svou částečně zachovalou tvrzí s pohnutou minulostí, se stala kulisou pro Menčíkův statečný postoj. Tvrz, kdysi patřící rodu Schwarzenbergů, prošla různými proměnami – od sýpky v rukou Adama Františka Schwarzenberga až po školu, než další úpravy zastavil požár v roce 1911. Josef Menčík, muž zahalený tajemstvím, byl fascinován středověkem a rozhodl se historickou stavbu zachránit před zapomněním.
Záhadný život Josefa Menčíka
Menčík se narodil v roce 1870 ve zdech zámku a jeho život byl plný záhad. O jeho raných letech a původu se toho ví jen málo a totožnost jeho rodičů zůstala přísně střeženým tajemstvím. Menčíkova pozdější léta byla poznamenána nespravedlivým uvězněním kvůli falešnému obvinění ze žhářství.
Hluboká láska ke středověku později určila jeho směr. Pustil se do rekonstrukce tvrzi. Dobrš se díky tomu proměnila v živé muzeum středověkých divů, od pašované francouzské zbroje z Francie po starobylé varhany zvoucí zvědavce a vzdělance k návratu do minulosti.
Podle místních byl také Menčík trochu podivín. Rodačka z Dobrše si pamatuje, že mezi jeho neobvyklé hospodské rituály patřilo polykání celého slanečka, kterého následně zapíjel velkou sklenicí rumu a poté vydával hrozivý křik.
Život podle rytířského kodexu
Menčíkova oddanost rytířskému způsobu života byla neústupná. Opustil moderní vymoženosti a vyměnil je za pochodně a svíčky, ztělesnil podstatu středověkého rytíře a stal se známý pro svou velkorysost a čest. Malé děti mu říkávaly "fousatý táta" a dokázal podnítit jejich vášeň pro historii. Hájil hodnoty jako statečnost, čestnost a duchapřítomnost.
Vzdorný proti nacistům
Když v říjnu 1938 postupovala německá vojska, Menčík si oblékl brnění a vyzbrojen halapartnou vyrazil vstříc útočníkům. Jeho pokus zastavit okupaci na Bučině byl sice nakonec symbolický, ale předvedl dechberoucí projev odvahy. Nacisté, zmatení jeho odvahou, se rozhodli osamělého rytíře, který navzdory svému úsilí nedokázal zastavit válečnou vlnu, obejít.
Odkaz posledního českého rytíře
Postoj Josefa Menčíka možná nezměnil běh dějin, ale jeho odkaz přetrvává jako svědectví o síle individuálního vzdoru proti drtivé přesile. Dobršská tvrz, kterou statečně bránil, zůstala válkou nedotčena a je němým svědkem jeho neobyčejného života. Menčíkovy poslední dny, které kvůli znárodnění strávil mimo svou milovanou pevnost, skončily v listopadu 1945, ale jeho příběh nepřestává inspirovat.
Zdroje: irozhlas.cz, kabinetkuriozit.eu, sumava.cz
