Příběh Jedové chýše v Praze je bohatý na intriky, zločiny a ozvěny minulosti. Jde o místo, kde se prolíná historie s tajemstvím.

Zdroj: Youtube

Odkaz uchovávaný prostřednictvím slov

Díky peru Jiřího Marka vzpomínka na Jedovou chýši přetrvává. Marek prostřednictvím svých strhujících kriminálních příběhů zasazených do dlážděných uliček starobylé Prahy vdechl život legendám, které hospodu obklopují.

Povídky, které jsou základem série Hříšní lidé města pražského, vykreslily Jedovou chýši jako místo plné zápletek, kde detektivové Bouše a Brůžek rozplétali tajemství městského podsvětí. Bylo to místo, které odráželo bouřlivý a pulzující život samotné Prahy, navštěvované galerií postav ze všech společenských vrstev.

Krčma prověřená staletími

Přestože přesné počátky Jedové chýše jsou zahaleny mlhou času, někteří historici spekulují o její existenci již ve třináctém století. Přestože chybí konkrétní důkazy, kolují pověsti o jejím mecenášství ze strany české královské rodiny, včetně krále Václava IV., a příběhy o nekalých činech, například o královských travičstvích.

Předpokládá se však, že název hospody vznikl až v 19. století, a to na počest její oblíbené klientely – studentů medicíny z nedalekých ústavů, kteří se zde scházeli a bavili se.

Tito studenti a učitelé údajně často navštěvovali hospodu kvůli cenově dostupným obědům a během nočních hodin se v jejím prostoru konaly takzvané "jodoformové bály". Akce získaly svůj název díky používání dezinfekce, která dávala nemocničním budovám a osobám v nich přítomným výrazný a specifický zápach.

Křižovatka kultur a konfliktů

Jedová chýše byla víc než jen hospoda, byl to kulturní tavicí kotel. V průběhu 19. století se stala jakýmsi bojištěm, kde čeští a němečtí studenti soupeřili o nadvládu, což často vyvrcholilo střety, které odrážely širší národnostní napětí té doby. Chatrč byla svědkem dějinných zvratů od Linhartovy a Bieberleho aféry po Dreyfusův skandál, a každá událost zanechala na stěnách podniku svou stopu.

Záhadná smrt Antonína Heverocha

S Jedovou chýší je spojena i záhadná smrt Antonína Heverocha, posledního majitele putyky před jejím zbouráním. Měl ambiciózní plány postavit na místě svérázné krčmy moderní budovu se soukromým sanatoriem. Jeden starý medik ho před pořízením Jedové chýše varoval s tím, že každý, kdo byl s putykou spojen, dopadl špatně. Když pak Heveroch v roce 1927 náhle zemřel, hned se vyrojily spekulace, zda to skutečně nemohlo mít spojitost s prokletou Jedovou chýší. Smrt totiž nastala asi půl roku poté, co Heveroch objekt koupil.

Pád ikony

Přestože Jedová chýše přežila údery blesku, požáry i proměny času, nedokázala odolat pokroku. Rozhodnutí zbourat ji v roce 1930, aby uvolnila místo moderní zástavbě, znamenalo pro pražskou dominantu smrtelný úder. Památka na ni však přetrvávala, pronásledována příběhy z její minulosti a záhadami, které se v jejích prostorách odehrávaly.

Novodobá záhada se odkrývá

Místo, na němž kdysi stála Jedová chýše, se později stalo kulisou mrazivé epizody, v níž figurovala zpěvačka Iveta Bartošová. Její otřesný zážitek, zahrnující únos, omámení a zneužití, dodal temné historii místa novodobou vrstvu tragédie. To, že soud nakonec její tvrzení odmítl jako smyšlená, jen prohloubilo auru tajemna, která jako by tento kout Prahy neustále zahalovala.

Jedová chýše zůstává nedílnou součástí minulosti Prahy, byť už objekt nestojí. Je svědectvím o přetrvávajícím půvabu města, které vždy tančilo se stíny svých vlastních legend.

Zdroje: prazskepribehy.cz, vysehradskej.cz, prazsky.denik.cz