Letka 62 spojeneckých bombardérů B-17, známých jako Létající pevnosti, se vychýlila ze zamýšlené trasy a nad českým hlavním městem rozpoutala zkázu. Od Radlic přes Nové Město až po Žižkov svrhly bombardéry desítky pětisetkilogramových pum a zanechaly za sebou zkázu.

Daň za chybně nastražené bomby

Následky byly katastrofální. Téměř sedmdesát domů bylo vyhlazeno a stovky dalších utrpěly škody. Památky jako vinohradská synagoga a historický Benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též Emauzy, utrpěly vážné škody. Nálet si vyžádal 701 obětí. Jediný válečný akt zanechal na městě a jeho obyvatelích nesmazatelnou jizvu.

Zničené Emauzy

Mezi památkami, které utrpěly vážné škody, patřil i historický Emauzský klášter.

Emauzy, benediktinský klášterní komplex, zahrnuje kostel Panny Marie a kapli svatých Kosmy a Damiána. Historický klášter, založený v roce 1347 Karlem IV. speciálně pro benediktinské mnichy sloužící bohoslužby ve staroslověnštině, představuje důležitou část českého duchovního dědictví. Po jeho zničení bombardováním byl kostel v roce 1967 obnoven díky návrhu architekta Františka M. Černého, čímž byla zachována jeho historická a kulturní hodnota.

Zdroj: Youtube

Propagandistická mašinérie v akci

Nacistická okupační správa se po tragédii chopila příležitosti a využila ji k propagandě. Veřejný pohřeb 150 obětí se proměnil v podívanou, na níž osobnosti jako K. H. Frank pranýřovaly "americké imperialisty" a "britské plutokraty" za jejich útok na to, co představovali jako idylický život obyvatel protektorátu. Manipulace se zármutkem zdůraznila složitou síť narativů a protinarativů, která událost obklopovala.

Společenství rozpolcené mezi světy

Bombardování vyvolalo mezi českým obyvatelstvem složitou směsici emocí. Historik Martin Veselý si všímá dichotomie nálad veřejnosti – zatímco existovalo pochopení pro nutnost boje proti okupačním silám, přímý dopad takových akcí na životy a majetek nevinných se přijímal mnohem hůře. Dobové zprávy Sicherheitsdienstu odrážejí tuto ambivalenci a vykreslují obraz společnosti, která se ocitla v křížové palbě globálního konfliktu.

Případ záměny identity

Nálet, k němuž došlo současně s bombardováním Drážďan, byl později přičítán tragickému navigačnímu omylu; piloti si spletli Prahu s Drážďanami kvůli jejich podobné geografii a urbanistickému uspořádání. Krutý omyl zůstává pikantním příkladem válečné mlhy a jejích nezamýšlených důsledků. Přestože se Američané později za chybu omluvili, jizvy, které na Praze a jejích obyvatelích zanechali, jen tak nezmizí.

Strategické cíle uprostřed kulturního dědictví

Historik Martin Veselý naznačuje, že navzdory přiznanému omylu nebyla Praha pro spojence nepravděpodobným cílem. Ve městě se nacházela významná vojenská výrobní zařízení a dopravní sítě důležité pro německé válečné úsilí. Strategický imperativ narušit tyto kapacity je jasnou připomínkou nejasných hranic mezi vojenskými cíli a ochranou kulturního dědictví v době války.

Bombardování Prahy je chmurnou připomínkou složitostí a tragédií války, zejména těch případů, které se ztrácejí v širším vyprávění o konfliktu. S tím, jak dějiny kráčejí kupředu, je nezbytné si podobné okamžiky připomínat a reflektovat je – nejen proto, abychom uctili památku těch, kteří trpěli, ale také proto, abychom se poučili, co by mohlo vést budoucí generace k mírovému soužití.

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, dumazahrada.cz, plus.rozhlas.cz