Odpověď se překvapivě může skrývat ve spisech starořeckého filozofa Hérodota a v záhadném zařízení známém jako Hérodotův stroj.
Stavba egyptských pyramid zůstává jednou z nejzajímavějších záhad v historii. Dodnes neexistují žádné starověké dokumenty, které by objasnily složitý stavební proces, a archeologové tak mají před sebou hádanku, která čeká na rozluštění. Přestože se o pyramidách stále jen spekuluje, pozoruhodný objev z roku 2013 ve Wádí el-Džarfu, starověkém přístavu na pobřeží Rudého moře, nám při hledání odpovědí poskytl záblesk naděje.
Archeologové narazili ve Wádí el-Džarfu na soubor starověkých papyrů, který byl v archeologické komunitě prohlášen za převratný objev. Mezi dokumenty byl i "Mererův deník", text sepsaný starověkým Egypťanem jménem Merer. Deník je starý přibližně 4 500 let a popisuje přepravu masivních vápencových bloků z lomů v Túře na náhorní plošinu v Gíze, kde se stavěla Velká pyramida.
Ačkoli papyry výslovně neuvádějí účel vápence, jejich datování jasně naznačuje, že kameny byly určeny pro stavbu Velké Chufuovy pyramidy. Wádí el-Džarf, které je považováno za jeden z nejstarších umělých přístavů na světě, dodává textům na věrohodnosti. Původně jej identifikoval J. G. Wilkinson v roce 1832 a později byl znovu objeven během francouzské archeologické expedice v 50. letech 20. století.
Mererův deník
Mererův deník zaujal badatele ze dvou významných důvodů. Zaprvé se předpokládá, že Merer byl inspektorem, který se přímo podílel na stavbě, což z něj potenciálně činí přímého svědka vzniku Velké pyramidy. V deníku však nápadně chybí jakákoli zmínka o metodách stavby pyramidy nebo jejích specifikách, což celý proces dále zahaluje tajemstvím.
Absence přímých důkazů udržuje záhadu obklopující stavbu pyramid. Nicméně nepravděpodobný zdroj – starověký řecký spisovatel - nabízí zajímavé poznatky.
Hérodotos: Otec dějin
Hérodotos, známý jako otec historie, napsal kolem roku 440 př. n. l. "Dějiny", dílo považované za základ západní literatury. Jeho spisy se zabývaly různými aspekty starověkého Egypta, včetně geografie, kultury, náboženství, a především egyptských pyramid. Přestože některá jeho vyprávění jsou předmětem skepse, Hérodotovy přímé zkušenosti a cesty po starověkém Egyptě dodávají jeho spisům na věrohodnosti.
Jedním z pozoruhodných příkladů Hérodotovy přesnosti je Baris, starověká nákladní loď zmiňovaná v jeho spisech. Podmořští archeologové, kteří Baris původně odmítali jako mýtus, loď nakonec objevili v potopeném městě Thonis, a potvrdili tak Hérodotovu historickou přesnost.
Hérodotos ve svých spisech umožňuje nahlédnout do procesu stavby pyramid. Popisuje metodu, při níž byly pyramidy stavěny po krocích, přičemž k přepravě a zvedání masivních kamenných bloků se používaly stroje zhotovené z krátkých dřevěných prken. Podle Hérodota byly tyto stroje umístěny na každém stupni pyramidy, což umožnilo postupné sestavování stavby.
Spojitost s Da Vincim
Zajímavé je, že známý renesanční polyhistor Leonardo da Vinci možná nakreslil stroj podobný tomu, který popsal Hérodotos. Vyobrazení se nacházejí v Madridském kodexu, nicméně jistota, že zobrazují Hérodotův stroj, zůstává sporná. Někteří spekulují, že da Vinci měl díky svým rozsáhlým znalostem přístup k antickým popisům, které se mezitím ztratily v historii.
Egyptologové byli opatrní při přijímání Herodotových zpráv, především proto, že poskytují spíše popisy součástí stroje než jeho podrobné použití. Nicméně Hérodotovy spisy zůstávají jediným starověkým textem, který umožňuje nahlédnout do kterékoli fáze stavby Velké pyramidy, což ještě více zdůrazňuje jejich historický význam.
Zdroje: https://en.wikipedia.org, mysteriesrunsolved.com, curiosmos.com
