V poslední době se některé z válečných plavidel znovu objevily, což přináší nejen radost historiků, ale i nové výzvy.
Historický kontext
V letech 1941 až 1945 nacistické Německo okupovalo západní Balkán a vedlo boj proti místním partyzánským hnutím. Po neúspěšné invazi do Sovětského svazu se německé síly postupně stahovaly zpět na západ. Během ústupu v září 1944 byla flotila nacistických lodí v oblasti Černého moře potopena do Dunaje, aby se zpomalil postup Rudé armády. Tento krok měl také zabránit tomu, aby německé lodě padly do rukou Sovětů.
Historik Velimir Miki Trailovič popisuje, že nacisté plánovali projít Djerdapskou soutěskou, ale jakmile zjistili, že to není možné, rozhodli se lodě potopit. Celkem téměř 200 plavidel, včetně trajektů, bárek a torpédových člunů, skončilo na dně Dunaje. Lodě, mnohdy plné munice, byly určeny ke zničení, a tím měly překážet postupu nepřítele.
Návrat potopených plavidel
Objevování potopených lodí není novinkou. Dunaj, druhá nejdelší řeka v Evropě, je známý pro své sezonní poklesy hladin vody. Každé léto sucha odhalují části vraků. Dunaj je významnou dopravní tepnou pro země ležící podél jeho toku, a poklesy hladiny vody vytvářejí problémy pro lodní dopravu i zásobování pitnou vodou. Kapitáni musejí být při navigaci extrémně opatrní, jak uvádí Damir Vladić, manažer přístavu v Prahovu. Malá chyba v odchylce od splavné trasy může vést k nehodě.
Kromě objevů u srbského Prahova byly také nalezeny lodě v maďarském národním parku Dunaj-Dráva poblíž města Moháč. Zde se hladina Dunaje v říjnu snížila na pouhých 1,5 metru, což odhalilo čtyři další plavidla, která byla potopena před rokem 1950. Zatím není jisté, jaký typ plavidel se zde nachází, což potvrzuje i Endre Sztellik, strážce parku, který zdůrazňuje, že části vraků bohužel postupně mizí kvůli zájmu lidí.
Rizika při odstraňování vraků
Navzdory fascinaci a historickému významu podobných objevů představují německé lodě z druhé světové války velké nebezpečí. Mnoho z nich je stále naloženo výbušninami a municí, která může být nestabilní. Operace na odstranění vraků jsou proto velmi rizikové. Projekt financovaný Evropskou investiční bankou a Investičním rámcem pro západní Balkán si klade za cíl odstranit lodě a zajistit bezpečnost v oblasti. Na záchranu bylo vyčleněno téměř 30 milionů eur.
První z lodí, minolovka, byla vytažena z vody v srpnu. Existují dokonce návrhy na její renovaci, aby mohla být znovu použita po opravě a vyčištění. Přesto je celý proces komplikovaný kvůli velkému množství nevybuchlé munice, které vyžaduje zvláštní opatrnost, aby se předešlo možným katastrofálním důsledkům. Historik Trailovič uvedl, že v případě výbuchu by mohlo dojít k vážným problémům nejen pro záchranáře, ale i pro okolní obyvatele.
Budoucnost vraků
Lodě potopené v Dunaji zůstávají nejen připomínkou válečné historie, ale i důležitou výzvou pro moderní inženýrství a záchranné operace. Otázka bezpečného odstranění lodí je stále aktuální a vzhledem k přetrvávajícímu poklesu hladiny Dunaje se pravděpodobně budou objevovat další vraky. Dlouhotrvající sucho způsobené změnou klimatu tak ohrožuje stabilitu významného evropského vodního toku.
Zdroje: edition.cnn.com, seznamzpravy.cz, cbsnews.com