Navzdory své historické hodnotě a architektonické jedinečnosti dnes jedinečná stavba bohužel spíše chátrá, než aby byla ozdobou města.
Architektonický klenot střední Evropy
Hrobka byla navržena předním německým architektem Juliem Carlem Raschdorffem, který ji zasadil do stylu novorenesance. Stavba na půdorysu řeckého kříže je doplněna půlválcovou apsidou, která spolu s dalšími prvky vytváří monumentální a zároveň harmonickou kompozici. Zajímavostí je, že hrobka byla vybavena systémem vytápění, což bylo v té době velmi neobvyklé. Vytápění zajišťovala kotelna umístěná nedaleko hrobky, což mělo udržovat vhodnou teplotu pro uložení ostatků a pro konání zádušních mší.
Dittrichovi, kteří v oblasti dominovali především v textilním průmyslu, nechali hrobku postavit nejen jako místo posledního odpočinku členů své rodiny, ale také jako symbol svého společenského postavení. Hrobka je domovem sarkofágu Carla Augusta Dittricha staršího, urny jeho syna Carla Dittricha mladšího a dalších členů rodiny.
Chátrající památka
Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva z regionu začala hrobka upadat. Vandalové ji poškodili a postupné chátrání vedlo v roce 1989 dokonce k návrhu na demolici, který byl odvrácen až díky změnám v rámci sametové revoluce. I přes zařazení mezi kulturní památky v roce 2007 a několika snahám o její záchranu hrobka dále chátrá. Důvodem jsou především vysoké náklady na rekonstrukci a komplikované majetkoprávní vztahy.
V roce 2018 přešlo mauzoleum darem od státu na spolek Omnium, který měl zajistit jeho rekonstrukci. Záměr se však nezdařil a spolek čelí podezření z dotačních podvodů. V roce 2023 získalo hrobku za symbolických 10 tisíc korun město Krásná Lípa, které nyní plánuje zajistit její zastřešení a rekonstrukci. Město rovněž vyhlásilo veřejnou sbírku na záchranu unikátní památky.
Architektonické detaily a umělecká výzdoba
Hrobka zaujme nejen svou architekturou, ale i uměleckou výzdobou, kterou navrhl krásnolipský malíř August Frind. Interiér hrobky zdobí mozaiky a malby, z nichž některé byly vytvořeny v drážďanském ateliéru Christiana Anemüllera. Významným prvkem je krypta s masivním sarkofágem vyrobeným z mikulášovického doleritu. Bohužel, většina mobiliáře a další výzdoby se nedochovala.
I přes svůj žalostný stav Dittrichova hrobka stále upomíná na dobu, kdy severní Čechy byly významným průmyslovým centrem a rodiny jako Dittrichovi hrály klíčovou roli v rozvoji regionu. Naděje na záchranu architektonického skvostu stále žije a město Krásná Lípa doufá, že se mu díky podpoře veřejnosti a nadcházejícím rekonstrukcím podaří vrátit hrobce její někdejší slávu.
Zdroje: sever.rozhlas.cz, ahaonline.cz, magazin.aktualne.cz