Choceňský tunel, zázrak inženýrství 19. století, stál hrdě poblíž nádraží po sto let a usnadňoval nespočet cest, než podlehl požadavkům modernizace a koncem 40. let 20. století byl rozebrán. Nebyla to však architektonická zdatnost tunelu, co ho zapsalo do kronik záhad, ale spíše to, co skrýval.

Zdroj: Youtube

Železo, které mate vědu

V roce 1844 při stavbě tunelu objevili dělníci úlomky čistého železa, které byly pohřbeny v zemi. Úlomky, které jsou dnes uloženy v Národním muzeu, zkoumali přední doboví odborníci a živě se o nich diskutovalo v rámci České geologické společnosti. Spekulace se velmi různily, od přirozených geologických procesů, přes meteority až po tak fantastické teorie, jako je zásah mimozemšťanů.

Geologická zvláštnost

Původ choceňských železných úlomků se stal pro odborníky na celém světě dráždivou hádankou. Dalibor Zvelebil z Národního muzea se ponořil hluboko do záhady a zkoumal vnitřní strukturu a chemické složení železa. Jeho zjištění ovšem záhadu jen prohloubilo, protože unikátní složení a struktura choceňské železa se výrazně lišilo jak od pozemského železa, tak od známých železných meteoritů.

Ani rozsáhlé analýzy a srovnávání s dalšími neobvyklými nálezy železa po celém světě – od Huronského jezera v Kanadě až po ledové plochy Grónska – nedokázaly najít uspokojivé vysvětlení.

Zánik a odkaz tunelu

Choceňský tunel byl navzdory svému významu v letech 1947 až 1950 rozebrán, a to především z důvodu, že nebyl schopen vyhovět potřebám modernizace železnice, včetně elektrifikace. Jeho zánik nevymazal památku na něj, zejména mezi obyvateli Chocně, kteří tunel vnímají jako historickou památku spjatou s identitou města.

Choceňský tunel ustoupil do historie, ale záhada jeho železa zůstává výzvou pro naše chápání světa přírody a hádankou, která ještě nebyla vyřešena.

Zdroje: regiony.rozhlas.cz, i60.cz, mineral.cz