Chufu, druhý faraon 4. egyptské dynastie, je dnes znám především díky stavbě Velké pyramidy v Gíze. Historické záznamy o Chufuovi jsou kusé, nejpodrobnější zprávy pocházejí až několik století po jeho vládě, zejména od Hérodota. Hérodotos líčí Chufua jako tyranského vládce, který zotročil svůj lid a přinutil ho postavit pyramidu.
Vyprávění však zpochybňuje poznatky moderní archeologie a egyptologie, které naznačují složitější charakter propojený s božským kralováním a monumentálními stavebními projekty.
Stavba Velké pyramidy
Stavba Velké pyramidy je architektonickým počinem, který je často zkreslován Hérodotovými senzačními zprávami, podle nichž stavbu stavělo 100 000 mužů pracujících na směny po dobu dvaceti let. Moderní výzkumy tyto údaje podstatně revidovaly a uvádějí, že se jednalo o 20 000 až 30 000 dělníků, kteří pracovali v organizovanějším a pravděpodobně rotačním systému. Pracovní sílu tvořili především kvalifikovaní dělníci, kteří žili v blízkých dělnických městech, nikoli otroci, což je pojem, který ve staré egyptské říši neexistoval.
Architektonický zázrak
Velká pyramida původně měřila 146,5 metru a byla nejvyšší stavbou vytvořenou člověkem po téměř čtyři tisíciletí. Její stavba vyžadovala precizní plánování a provedení, přičemž bylo použito asi 2,3 milionu kamenných bloků, z nichž každý vážil v průměru 2,5 tuny.
Teorií o stavbě pyramidy je mnoho, od zásahu mimozemšťanů až po pokročilé ztracené technologie. Důkazy však naznačují, že pyramida byla postavena pomocí řady ramp a důmyslných metod přepravy a ukládání kamene, což vyvrátilo dřívější zjednodušené teorie o její stavbě.
Účel pyramidy
Pyramida sloužila jako pohřební monument pro Chufua, který měl zajistit jeho nesmrtelnost a pomoci mu při cestě do posmrtného života. V rozporu s Hérodotovým tvrzením o nucené práci důkazy ukazují, že dělníci byli dobře živeni a bylo o ně postaráno, což svědčí o jejich důležité roli v egyptské společnosti. Samotná pyramida, součást většího komplexu, který zahrnoval chrámy a další hrobky, byla spíše důkazem faraonovy moci a náboženské oddanosti než produktem tyranie.
Nejkontroverznější tvrzení
Jedno z nejsenzačnějších a nejkontroverznějších Hérodotových tvrzení se týká financování stavby pyramidy, konkrétně připisování části finančních prostředků netradičnímu a skandálnímu zdroji. Hérodotos tvrdí, že Chufuova dcera hrála klíčovou roli při podpoře monumentálního projektu svého otce. Podle jeho vyprávění faraon, který se potýkal s finanční tísní kvůli obrovským výdajům na pyramidu, přiměl svou dceru, aby se na financování podílela. Její metoda, jak o ní vypráví Hérodotos, spočívala v provozování prostituce.
Hérodotos uvádí, že Chufuova dcera získávala finanční prostředky tak, že přemlouvala bohaté muže z království a na oplátku údajně žádala každého ze svých klientů o poskytnutí značného množství kamenů, které pak byly použity při stavbě pyramidy. Tyto zprávy, ačkoli jsou barvité, považují moderní historici za přehnané, ne-li zcela falešné.
Chufuův širší vliv
Kromě pyramid znamenala Chufuova vláda a 4. dynastie období relativního míru a stability, které umožnilo realizaci takových monumentálních staveb. Jeho nástupci pokračovali ve stavbě pyramid, i když žádný z nich nepřekonal rozsah Chufaova úspěchu. Sluneční čluny pohřbené v blízkosti pyramidy, které měly faraona přepravovat do posmrtného života, zdůrazňují náboženský a kulturní význam jeho stavebních projektů.
Velká pyramida v Gíze je symbolem velkoleposti a technologického pokroku starověkého Egypta. Ačkoli Chufuova historická pověst je smíšená, zejména díky Hérodotovým zprávám, úspěchy jeho vlády, zejména v oblasti stavby pyramid, jsou nepopiratelné. Zkoumáním faktů týkajících se jeho života a pyramidy získáme jasnější představu o jeho vlivu a schopnostech starých Egypťanů.
Zdroje: iflscience.com, dotyk.cz, thecollector.com
