Vyprávění o tom, jak si čeští legionáři údajné přivlastnili carské zlato v roce 1918, živí legendy a konspirační teorie již více než sto let. Pod těmito příběhy se však skrývá složitá realita.
Nečekaný trezor pro carské zlato
Když se bolševici chopili moci, naléhavou starostí byla bezpečnost ruských zlatých rezerv. Obsahovaly ohromujících 500 tun zlata v různých formách, a tak byly lákavým cílem pro postupující německá vojska. Nečekaným trezorem pro obrovský poklad se stalo město Kazaň ležící asi 640 kilometrů východně od Moskvy. Kazaň, klíčová pevnost se sklady zbraní a důležitý uzel Transsibiřské magistrály, byla považována za bezpečnou – což byl omyl, který se brzy ukázal.
Českoslovenští legionáři na křižovatce dějin
V srpnu 1918 strategické město Kazaň nepadlo do rukou Němců, ale protibolševických sil, mezi nimiž byli i českoslovenští legionáři. Zabrání zlata, nezbytného pro financování protibolševického válečného úsilí, znamenalo zásadní okamžik. Českoslovenští legionáři, proslulí svou bojovou zdatností, sehráli v těchto událostech významnou roli, zejména v bojích, jako byla obrana vrchu Sokolka. Navzdory rozšířenému přesvědčení nebyli přímými správci pokladu, který zůstal pod kontrolou ruských protibolševických úřadů (Komenského vlády).
Odysea vlaku se zlatem
Cesta zlata byla plná nebezpečí a politických intrik. Československé legie, pověřené doprovodem pokladu, se ocitly v choulostivé situaci. Zatímco zajišťovaly vnější bezpečnost, zlato zapečetěné ve vlakových vagonech bylo pod přímým dohledem úředníků Komuče (nejdemokratičtější ruská politicko-vojenská síla té doby) a Státní banky. Poklad, symbol moci a naděje, putoval ruskou krajinou od Ufy přes Čeljabinsk až po Omsk a měnil majitele uprostřed mocenských přílivů a odlivů.
Předání moci a konec jedné éry
Československé legie v Rusku v r. 1918
Příběh vrcholí v lednu 1920, kdy uprostřed hroutícího se protibolševického odboje československé legie opět převzaly odpovědnost za zlato. Jak postupovaly směrem k Vladivostoku, obléhanému sovětskými vojsky, břemeno střežení pokladu jejich úkoly ještě umocňovalo. Nakonec došlo k rozhodujícímu obratu a se sovětskou vládou byla podepsána dohoda o příměří. Dne 1. března 1920 bylo zlato formálně předáno Rudé armádě, což znamenalo konec účasti československých legií v této historické sáze.
Co se stalo s carským zlatem?
Zmizení carského zlata po jeho předání Rudé armádě zůstává svízelnou záhadou. Ačkoli československé legie sehrály na jeho cestě klíčovou roli, jejich podíl na konečném osudu pokladu je často přeceňován a zastírán vrstvami dohadů a polopravd. Skutečný příběh carského zlata, zapleteného do složité sítě revolučního Ruska, zůstává záhadnou kapitolou dějin, jejíž tajemství možná navždy ztratil čas.
Zdroje: zoom.iprima.cz, valka.cz, armadnizpravodaj.cz
Sledujte nás v Google Zprávách