Myšlenka, která se zrodila ve 20. letech 20. století, se zpočátku potýkala s finančními překážkami, neboť státní pokladna údajně nestačila na tak moderní infrastrukturní projekt. Teprve v polovině třicátých let 20. století přišel s obnoveným návrhem významný zlínský podnikatel Jan Antonín Baťa, jehož vize přesahovala pouhou výstavbu silnic a zahrnovala komplexní rozvoj státu a jeho dopravních možností.

Strategická vize Jana Antonína Bati

Zdroj: Youtube

Baťův přístup byl systémový a směřoval ke komplexnímu posílení infrastruktury státu i jeho světového ekonomického postavení. Jeho kniha "Budujeme stát pro 40 milionů lidí" odrážela jeho ambiciózní plány a snažila se shromáždit podporu veřejnosti i vlády.

Jeho vliv vyvrcholil, když byl ministrem veřejných prací jmenován Dominik Čipera, blízký spolupracovník z Baťových podniků, který působil také jako starosta Zlína. Tato strategická pozice byla pro prosazení projektu dálnice klíčová.

Zahájení a vývoj projektu

Výstavba dálnice byla zahájena v květnu 1939, tedy v období poznamenaném geopolitickými otřesy v protektorátu pod německou okupací. Němci, kteří měli podobné infrastrukturní cíle, nebránili postupu výstavby dálnice, které se tehdy hovorově říkalo protektorátní dálnice.

Počáteční stavební úsilí zahrnovalo stavbu mostů a náspů, zejména u Prahy a v oblasti Chřibů, kde Chřibská vrchovina představovala jedinou významnější přírodní překážku. Trasa byla naplánována tak, aby protínala pohoří Chřiby, a vytvořila tak důležitou spojnici přes členitý terén.

Výzvy a narušení

Malá vesnice Zástřizly se proměnila v rušné stavební centrum, kde žilo přes dvě stě dělníků. Náhlá proměna se však setkala s nespokojeností místních obyvatel, což odráží širší dopady rychlých infrastrukturních změn na malé obce.

Navzdory snahám eskalace druhé světové války značně omezila zdroje a dynamika projektu postupně ochabovala. Atentát na říšského protektora Heydricha v roce 1942 a následné politické změny v roce 1948 nakonec vedly k zastavení stavebních aktivit.

Dálnice dnes

Dodnes lze pozorovat kolem třiceti mostů a dalších pozůstatků Baťovy dálnice, které se rozkládají v lesích nebo podél polních cest. Pozůstatky jsou patrné nejen v oblasti Zástřizel, ale také v Kostelanech nebo na procházce z Bunče na Brdo. Navíc na trase z Bunče do Kostelan v Adamově rokli je vidět propust pod cestou doplněnou o schody.

Tyto relikty spolu s pojmem "dálnice", který v době vzniku projektu vymyslel architekt Karel Chmel, nám stále připomínají vizionářský, ale neuskutečněný sen o propojení Československa moderní silniční komunikací.

Zdroje: zlin.rozhlas.cz, idnes.cz, vyraznavylet.cz