Trajektorie Baťovy dálnice měla navazovat na dnešní dálnici D1 a výrazně změnit krajinu České republiky. Navzdory velkolepým plánům zůstává komunikace z velké části nedokončena, je pozůstatkem minulé éry.

Zdroj: Youtube

Budování státu

O myšlence vybudovat hlavní silniční tah napříč Československem se poprvé začalo hovořit ve 20. letech 20. století, ale reálnému pokroku bránila finanční náročnost. V polovině 30. let se ekonomická situace změnila a Baťa, který využil svého vlivu v průmyslu a politických konexí, myšlenku oživil.

Dálnici si představoval jako součást širšího rozvojového plánu, který podrobně popsal ve své publikaci "Budování státu pro 40 milionů lidí". Plán získal na síle, když byl Dominik Čipera, Baťův blízký spolupracovník a tehdejší zlínský starosta, jmenován ministrem veřejných prací.

Protektorátní dálnice

Výstavba byla oficiálně zahájena v květnu 1939, tedy v době poznamenané začátkem druhé světové války a zřízením německého protektorátu v Čechách a na Moravě. Projekt, novou správou nazvaný protektorátní dálnice, nezastavili ani okupanti, kteří měli paralelní zájem na rozšiřování silniční sítě pro vojenské a strategické účely. Počáteční úsilí se soustředilo na kritickou infrastrukturu včetně mostů a náspů u Prahy a přes náročný terén Chřibů.

Inženýrské výzvy

Trasa dálnice přes pohoří Chřiby byla obzvláště problematická a zahrnovala značné inženýrské výzvy. Podle plánu měla protnout pohoří a zasáhnout Chřibskou vrchovinu, jedinou významnou přírodní překážku na trase. Navzdory obtížím se stavebním četám podařilo v Zástřizlech zřídit klíčové objekty včetně obydlí pro dělníky a administrativních budov, čímž se obec proměnila v rušné staveniště.

Politické otřesy

Vypuknutí války a z ní vyplývající omezení zdrojů však vážně ovlivnily průběh projektu. Atentát na Reinharda Heydricha v roce 1942 a následné politické otřesy stavbu zastavily. V únoru 1948 se veškeré zbývající naděje na dokončení dálnice rozplynuly se změnou politického klimatu po komunistickém převratu.

Pozůstatky Baťovy dálnice dodnes lemují krajinu mezi Zástřizly a Kostelany jako betonové pomníky nesplněného snu. Patří k nim několik zachovalých mostů a propustků. Samotné silniční těleso zůstává v některých úsecích viditelné a všímaví lidé mohou vidět, kudy kdysi mohla vést hlavní dopravní tepna.

Zdroje: novinky.cz, zlin.rozhlas.cz, idnes.cz