Tomáš Baťa založil v roce 1894 spolu se svými sourozenci firmu Baťa Shoes a vydal se na cestu, během níž se z malé dílny stalo globální impérium, které se řídilo stejně inovativními jako přísnými zásadami.
Vizionářské podnikání
Baťova mantra "Chceš-li vybudovat velký podnik, vybuduj nejprve sám sebe" vystihuje podstatu sebezdokonalování jako základního kamene podnikatelského úspěchu. Nedostatek formálního vzdělání ho nikdy neodradil od jeho ambicí, naopak ho poháněl k průkopnickým principům, které budou utvářet budoucnost podnikání. Jeho vize proměnila Zlín v rušné průmyslové centrum a ukázala sílu vizionářského podnikání, které rezonuje s dnešní kulturou startupů.
Zaměstnanci firmy měli osmihodinovou pracovní dobu a volné víkendy
Koncept soběstačného firemního města, jak byl realizován ve Zlíně, odráží moderní firemní areály, ale s hlubším zapojením do života komunity. Baťův důraz na blahobyt zaměstnanců prostřednictvím zavedení osmihodinové pracovní doby a volných víkendů byl revoluční. Jeho přístup zvýšil nejen produktivitu, ale také spokojenost zaměstnanců, což je zásada, která zůstává základním kamenem moderního řízení organizací.
Zaměstnanci firmy Baťa si užívali platy, které byly o třetinu až polovinu vyšší než průměrné mzdy v obdobných sektorech, a to nejen v Československu, ale i v celé Evropě.
Přísná disciplína a její současné reflexe
Zaměstnanci museli dodržovat přísné pracovní podmínky
Baťovy přísné disciplinární a donucovací metody, jako byly pokuty za nedostatečný výkon a zákaz rozptylování na pracovišti, nebo přísné dodržování osmihodinové směny, však představují ostrý kontrast k současným standardům. Dnešní důraz na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, duševní zdraví a inkluzivní politiku podtrhuje významný vývoj oproti Baťovu přísnému režimu. Jeho záměr vštípit zaměstnancům zodpovědnost, výkonnost a samostatnost však pokračuje v myšlence, že disciplína je nezbytná pro osobní a profesní růst, i když se na moderních pracovištích projevuje v empatičtějších a vstřícnějších formách.
Vzdělávání a posilování
Průkaz studenta „Baťovy školy práce“
Tomáš Baťa pevně věřil ve vzdělání, i když byl k současnému vzdělávacímu systému kritický. Založil Baťovu školu práce, která nabízela jedinečné učební osnovy kombinující praktické dovednosti s akademickým vzděláním. Tato instituce nebyla pouhou školou, ale semeništěm pro formování budoucích vůdčích osobností, kde si studenti od útlého věku vydělávali mzdu a učili se finanční odpovědnosti.
Decentralizované řízení a podíl na zisku
Baťova filozofie řízení by mohla sloužit jako inspirace pro moderní decentralizované organizace. Svůj podnik strukturoval do autonomních jednotek, z nichž každá byla odpovědná za své vlastní řízení a finanční odpovědnost. Toto uspořádání podporovalo efektivitu, inovace a pocit odpovědnosti mezi zaměstnanci, kteří využívali systém podílu na zisku, který odměňoval kolektivní úspěch a zároveň je činil odpovědnými za ztráty.
Kontroverze a kritika
Ne všechny Baťovy praktiky by však dnes byly přijatelné. Jeho politika nezaměstnávat vdané ženy a nutit je volit mezi kariérou a manželstvím odráží zastaralý pohled na roli žen. Navíc finanční postihy zaměstnanců za ztráty, které někdy dosahovaly výše několika měsíčních platů, by byly podle moderních měřítek považovány za příliš tvrdé.
Zdroje: cc.cz, e15.cz, zlin.estranky.cz
