Takzvaný Bánovský poklad zkoumali vědci několik let a zjistili řadu ohromujících faktů, studii publikovali v časopise Journal of Archaeological Science: Reports. Objev zahrnoval pečlivě sestavenou sbírku předmětů ze starší doby železné. Jednalo se o šperky, jako například vlasové ozdoby, náušnice, prsten, jehlice, náramky či spony, ale součástí pokladu byl i další unikát v podobě až 2000 jantarových korálků. Část depotu byla schovaná v nádobě. Na místě se ukrývala také železná sekera a části bohatého ženského kroje. „Jde o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru na území České republiky,“ poznamenal archeolog Martin Golec.
Rituální naleziště
Jak archeologové zjistili, ženský kroj zřejmě patřil v 6. století před naším letopočtem vysoce postavené ženě, zřejmě velmožce, která měla dohled nad jedním z úseků Jantarové stezky. Jantarová stezka spojovala ve starší době železné Pobaltí se Středomořím.
Analýza prokázala, že nalezený jantar pocházel z Pobaltí, některé bronzové šperky pak měly původ v dnešním Slovinsku. Jantarovou stezku ovládaly místní elity. A právě k této tehdejší nejvyšší společenské vrstvě podle všeho patřila i žena z Bánova. Vědci jsou navíc přesvědčeni, že poklad byl do země uložen v rámci určitého rituálu.
Záhadná kněžka
Jantarové a skleněné korálky byly pravděpodobně součástí ženina náhrdelníku, zdobily však i honosný kožený opasek. Žena byla zřejmě příslušnicí velmožské rodiny a část luxusních bronzových šperků vyměnila právě za jantar, který byl hlavní komoditou Jantarové stezky. O takzvané „zlato severu“ byl totiž vždy velký zájem.
Právě díky tomu, že měla žena z Bánova ve své době velký vliv a postavení, dokázala shromáždit sbírku cenných předmětů, které sloužily nejen praktickým a obřadním účelům, ale také symbolizovaly její moc a prestiž.
Tajemství kulturní výměny
Bánovský poklad odráží rozsáhlou síť kulturní výměny napříč Evropou. Jantar měl pro pravěké i starověké civilizace velkou cenu. Kromě toho, že se z něj vyráběly šperky, připisovali mu lidé také magickou moc.
Dnes je Bánovský poklad přístupný veřejnosti, a to v expozici "Pravěk Uherskohradišťska" v Cyrilometodějském centru, které navazuje na Památník Velké Moravy Slováckého muzea ve Starém Městě. Výstava nejen upozorňuje na význam pokladu, ale slouží také jako spojnice k bohatému kulturnímu dědictví našich předků.
Zdroje: irozhlas.cz, idnes.cz, zlatovna.cz
