Mezi výrazné ikony té doby patřil vůz Škoda 706 RTO, důvěrně nazývaný "rtéóčko". I když možná nebyl ztělesněním moderního designu, sklízel obdiv pro svou robustnost, spolehlivost a chytré uspořádání karoserie.
Úsvit modernosti
Vůz 706 RTO byl ceněný pro svou spolehlivost
S tím, jak se design evropských autobusů posouval k modernějším základům, začal koncem padesátých let vývoj nástupce modelu Škoda 706 RTO. Tímto úkolem byla pověřena Karosa Vysoké Mýto, národní podnik odpovědný za výrobu modelu RTO.
Potřeba nového pohledu byla zřejmá, protože RTO vycházel z polosamonosné karoserie odvozené od nákladního vozu 706 RT, což vyžadovalo kompromisy v konstrukci. Zadání pro nový autobus bylo jasné – muselo se jednat o samonosné vozidlo s vynikající ovladatelností, čehož bylo dosaženo díky krátkému rozvoru, dělené přední nápravě a vzduchovému odpružení.
Představujeme ŠM 11
Autobus ŠM 11 byl určený pro městské použití
Výsledkem těchto snah byl v roce 1961 zrod modelu ŠM 11. Model nakonec propůjčil své jméno jednomu z derivátů nové řady Karosa Š, přičemž "Š" označovalo motor Škoda, "M" označovalo jeho městské určení a "11" znamenalo přibližnou délku v metrech. Autobus ŠM 11 byl určen pro městské použití a pyšnil se třemi dveřmi pro rychlé nastupování cestujících včetně předních dveří umístěných před přední nápravou.
Revoluční výhody
Oproti svému předchůdci nabízela řada Š mnoho výhod. Snížená podlaha usnadnila přístup cestujícím a zvýšené prosklení zlepšilo výhled řidiče. Zatímco první prototyp obsahoval díly od západoevropských výrobců, při nové výrobě stále více převažovaly domácí komponenty, což zdůrazňovalo snahu Československa o soběstačnost.
Cesta vývoje ŠM 11 začala v roce 1961 a nakonec vyvrcholila sériovou výrobou v roce 1965. Tato výrobní vlna pokračovala až do roku 1981 a poznamenala jeho význam jako dlouholetého symbolu veřejné dopravy.
Rozšíření rodiny Karosa
Oblibu si získal také jednodveřový dálkový autobus Karosa ŠD 11 určený pro delší trasy a zájezdy. "Europabus" se mohl pochlubit kapacitou 47 míst k sezení s uspořádáním 2+2 a unikátním přívěsem LP 30. Byl to přívěs vybavený 30 postelemi, umývárnou, šatnou a toaletami, což umožňovalo nocleh během cestování.
Luxusní prototyp
Vzácným klenotem v rodině vozů Karosa ŠD 11 byl model ŠD 11.2050, známý také jako ŠD 11 Lux. Vyznačoval se jedinečnou konstrukcí postavenou na podvozku řady Karosa Š se zajímavým prvkem – přídavnými světlomety, které se otáčely synchronizovaně s volantem. Tato inovace mu vynesla prestižní druhé místo na mezinárodní výstavě autobusů ve francouzském Nice.
Poslední rozloučení
Interiér autobusu
Nakonec Karosa vypravila přes 2 800 autobusů ŠD 11, čímž významně přispěla k odkazu československé veřejné dopravy. Bohužel v osmdesátých letech minulého století většina autobusů ŠD 11 skončila, několik posledních dokončilo svou životnost na regionálních autobusových linkách provozovaných ČSAD.
Při zpětném pohledu zůstává Karosa ŠD 11 legendárním symbolem doby, kdy veřejná doprava nebyla jen prostředkem k dopravě z bodu A do bodu B, ale ceněným zážitkem, a vysloužila si přezdívku "lahůdka pro zadek". Ačkoli už v ulicích není slyšet typický hukot ŠD 11, jeho odkaz žije dál v srdcích těch, kteří kdysi na palubě tohoto ikonického československého autobusu cestovali.
Zdroje: cs.wikipedia.org, autobible.euro.cz, skodabusklub.cz
