Adina Mandlová, vlastním jménem Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, se narodila v roce 1910 v Mladé Boleslavi do rodiny železničního inspektora a hostinské. Již od mládí projevovala zájem o umění, což podporoval zejména její otec. Cesta ke slávě však nebyla přímočará. Adina začínala jako modelka ve vyhlášeném salonu Oldřicha Rosenbauma, kde si vydělávala na živobytí. Zkušenost jí otevřela dveře do světa filmu, který se stal jejím osudem.
Cesta na vrchol
Její filmová kariéra začala skromně menší rolí ve filmu "Děvčátko, neříkej ne!" z roku 1932. Zlomovým momentem v kariéře Adiny Mandlové bylo setkání s hercem a režisérem Hugo Haasem. Jejich profesní i osobní vztah významně ovlivnil její hereckou dráhu. Společně natočili několik úspěšných snímků, které upevnily Mandlové pozici mezi elitou československého filmu. Hereččin talent se naplno projevil v komediích, ale toužila se prosadit i na divadelních prknech.
Mandlová se brzy stala ikonou prvorepublikového filmu. Její jméno bylo spojováno s klasickými snímky jako "Kristián", "Přítelkyně pana ministra" a "Hotel Modrá hvězda". Filmy dodnes patří do zlatého fondu české kinematografie a Adina Mandlová v nich předvedla svůj nezaměnitelný herecký styl.
Barrandovská vila: Luxusní ráj
Na vrcholu své slávy žila Adina Mandlová životem hodným filmové hvězdy. Bydlela v luxusní funkcionalistické vile na Barrandově, kterou nechal postavit Václav M. Havel, otec pozdějšího prezidenta Václava Havla. Vila se nacházela jen pár kroků od barrandovských filmových ateliérů, což Mandlové umožňovalo být v centru filmového dění.
Vila byla symbolem luxusu a moderního životního stylu prvorepublikového období. Její architektura a design odrážely tehdejší směr funkcionalismu, který kladl důraz na jednoduchost, praktičnost a estetickou funkčnost. Vila byla vybavena nejmodernějšími prvky své doby a poskytovala herečce prostor pro společenské akce a setkání s uměleckou elitou.
Ačkoliv herečce vila nikdy nepatřila – jednalo se o vzorový dům, který používal Václav M. Havel k propagaci svých realitních podniků – spojení s tak prestižní adresou posílilo její status přední hvězdy.
Bouřlivý život plný milostných románků
Přestože byla na vrcholu slávy, Mandlová nikdy nevydělávala závratné sumy. To ji často přivádělo do náručí bohatých mužů, na které později vzpomínala s hořkostí. Její osobní život byl plný románků a afér, které přitahovaly pozornost veřejnosti a bulvárního tisku. Měla několik vysoce postavených vztahů, mimo jiné s podnikatelem Fredem Scheinerem-Svítilem a hercem Hugo Haasem.
Na počátku války se šířily fámy o jejím údajném vztahu s říšským protektorem Karlem Hermannem Frankem. I když Mandlová fámy vždy popírala, pošramocená pověst ji pronásledovala po zbytek života.
Hvězda, která padla
Po válce čelila Adina obvinění z kolaborace s nacisty. Pobyt v pankrácké věznici byl pro ni otřesnou zkouškou plnou strachu a ponížení. Přestože byla nakonec zproštěna závažných obvinění, její kariéra v Československu fakticky skončila. V roce 1947 emigrovala do Velké Británie na základě účelového sňatku s pilotem RAF Josefem Kočvárkem.
Herečka se pokusila oživit svou kariéru v Anglii a později na Maltě, kde žila se svým druhem Benem Pearsonem. Navzdory určitým úspěchům v televizi a filmu se jí nikdy nepodařilo znovu získat předválečnou hvězdnou slávu. Její paměti "Dnes se směju", které napsala společně s Josefem Škvoreckým, nabízejí upřímný pohled na její život a po revoluci v roce 1990 se dočkaly příznivého ohlasu v zahraničí i v její vlasti.
Adina Mandlová se v roce 1990 vrátila do Československa, kde strávila poslední roky života. Zemřela v roce 1991 a zanechala po sobě odkaz klasických filmů a životní příběh poznamenaný mimořádným úspěchem i hlubokými osobními problémy.
Zdroje: prahain.cz, zoom.iprima.cz, denik.cz