Navštívit Ztracené město není vůbec jednoduché a jistě se nestane místem víkendových rodinných výletů. Vědci, kteří toto místo zkoumají, za ním musí doplout až do míst nedaleko Středoatlantického hřbetu, táhnoucího se od Grónska až do jeho jižní části. Jde o největší pohoří na světě, i když není na první pohled pod hladinou vidět. Západně od tohoto pohoří se v hloubkách oceánu tyčí směrem k jeho hladině podmořské město, jež je ale do posledního kousku dílem samotné přírody. O to víc láká k prozkoumání a zjištění, jak pravděpodobně vznikal svět od prvopočátků až do té podoby, jakou dnes známe.
Kouzelné přírodní město
Různě vysoké sloupy Ztraceného města skutečně v něčem připomínají krajinu, poznamenanou lidskou činností. Jde o útvary od několika centimetrů až k úctyhodným šedesáti metrům výšky a stometrové délce, z nichž některé dokonce dostaly svoje vlastní jméno – ten největší například Poseidon. Pak je tady také Beehive, Ryan a další. Tyto sloupy vznikly působením hydrotermálních proudů a dalších vlivů tohoto světa, skrytého před lidskými zraky sedm set metrů pod hladinou a až do roku 2000 zcela neznámého. Spolu s vodou pronikají na oceánské dno minerální látky, z nichž jsou následně tvořeny rostoucí průduchy.
Malý, ale důležitý kousek oceánského dna
Celé Ztracené město se rozkládá na přibližně pěti stech metrech čtverečných, což je v rozloze oceánského dna velmi malý prostor. Skutečnost, že byl takový nález vůbec učiněn, je tedy možné přirovnat k malému zázraku. I proto vědci spekulují o tom, že podobných lokalit může být pod hladinou nespočet, jen my, lidé, o nich zatím nevíme.
Navíc i v takové hloubce dovolují pronikající metan, vodík a další plyny z hloubi Země život odolným mikrobům, a to i přes to, že tady nemají k dispozici kyslík. K vidění, i když celkem výjimečně, jsou tady také měkkýši či korýši, kteří se takové hloubce a podmínkám dokázali přizpůsobit. Ale to ještě stále není to hlavní.
Jako na samém počátku života
Čím je Ztracené město tak zajímavé a odlišné od již známých míst? Jde hlavně o přítomné uhlovodíky, které je možné zde najít i v podmínkách, které jim zdánlivě nemají dávat šanci vzniknout. A protože právě toto jsou základní stavební kameny živých organismů, domnívají se vědci, že může toto místo dát jasnější odpovědi na otázky, týkající se vzniku prvních náznaků života na naší planetě v době, kdy si ještě o kyslíku mohla nechat jen zdát. Uhlovodíky, objevené na dně oceánu u Ztraceného města jsou produktem chemických reakcí. Právě tak nějak musela probíhat také jejich syntéza v dávné a dávné minulosti.
Vědci tak mají díky tomuto kousku oceánského dna možnost nahlédnout do pradávné historie Země, do doby, kdy tady nebylo nic jiného, než oceány, bouřící sopky a více než nehostinné prostředí. Přesto se z tehdy mladé planety nakonec vyklubalo místo vhodné pro život. Možná právě díky procesům, jaké je nyní možné pozorovat ve Ztraceném městě.
Zdroje: culturacolectiva, sciencealert, wikipedia