Psal se rok 2014, kdy se geofyzik a matematik Julien Chaput z Coloradské státní univerzity se svým týmem rozhodl zjistit co nejvíce o fyzikálních vlastnostech největší plující plošiny na světě dosahující velikosti Španělska - Rossova šelfového ledovce.
Na hranici mezi sněhem a ledem, označovaný jako firn, který vzniká opakovaným táním a mrznutím bílé pokrývky, v hloubce dvou metrů, zakopali 34 citlivých senzorů. Ty umožnily zachytit vibrace tělesa a odhadnout tak jeho pohyby a strukturu. Přístroj shromažďoval data tři roky. Jejich analýza vědcům vyrazila dech.
Zpívající ledy Antarktida
„Zachytili jsme nejen kmitání několikametrové sněhové vrstvy, jež se mění na závislosti na povětrnostních podmínkách a teplotě, ale také změny týkající se jejich frekvence," říká Julien Chaput. „Znělo to jako byste neustále foukali na flétnu."
Již několik desítek let odborníci pozorují, že se ledové šelfy v Antarktidě ztenčují a hroutí, což vede ke zvyšování hladiny moří. Neměli však možnost nahlédnout přímo do struktury ledovců. Nahrávky tak představují revoluci v jejich bádání.
„Když jsme se na data podívali podrobněji, objevili jsme, že zvuk se měnil v závislosti na intenzitě bouří, síle větru, ale také teplotě vzduchu," vysvětluje geofyzik. „Povětrnostní podmínky na ledovci mění frekvenci vibrací stejně, jako hudebníci vyluzují tóny."
Zvuky ledovce
Změny „seismického hučení“ ledového šelfu umožňují sledovat, zda se v jeho struktuře netvoří trhliny a odhadnout tak jeho stabilitu. „Roztávání firnu je považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů při vyhodnocování celkové kondice ledovce," říká Chaput.
Vědci se nyní studiem těchto vibrací pokusí predikovat, jak Rossův šelfový ledovec reaguje na měnící se klimatické podmínky. „Máme v rukou nástroj pro monitorování životního prostředí. Věřím, že získáme větší přehled o změnách, kterými planeta právě prochází," dodává odborník.
Zdroj:
www.national-geographic.cz, www.sciencealert.com, www.eu.usatoday.com
